Paní Martina z Prahy, která se před lety sama vyučila, v tom měla jasno. „I když syn doma probíranou látku uměl, ve škole to při testech nebo zkoušení obvykle pokazil. Až v deváté třídě jsme přišli na to, že trpí jednou z civilizačních poruch.“

O tom, že by její syn pokračoval ve studiu na střední škole, proto ani neuvažovala. „Zaměřili jsme se proto na to, jaké profese by jej nejvíc bavila. K našemu překvapení se v patnácti letech rozhodl stát se barmanem, takže teď od září nastoupil na obor kuchař-číšník. Už po pár dnech mi nadšeně líčil, že v renomovaném hotelu, kde je na praxi, už pro hosty sám připravil deset káv,“ dodává s neskrývanou radostí.

Faktem je, že přístup paní Martiny rozhodně není ojedinělý. Čeští rodiče totiž mění přístup k volbě dalšího vzdělání svých dětí po ukončení základní školy a čtyři z pěti by svého potomka podporovali, pokud by se rozhodl vyučit se řemeslu. Ukázal to průzkum, který agentura Ipsos uskutečnila pro projekt Fandíme řemeslu, který spadá pod Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

PSALI JSME:
Kolik vydělávají řemeslníci? Průzkum ukázal, že máme zastaralé a zkreslené představy

Maminky to vědí lépe

„Naše poznatky potvrzují, že řemeslo v Česku opět začíná mít zlaté dno. Skuteční fachmani nejsou o nic méně žádaní, než specialisté v jiných oborech, a svou prací dokáží sobě i rodině zajistit velmi dobrou životní úroveň,“ říká Josef Jaroš, vedoucí projektu Fandíme řemeslu a většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo.

To si při rozhodování o dalším studiu synů a dcer zřejmě uvědomují lépe jejich maminky, než tatínkové. „Ženy, které v rodinách tradičně rozhodují o přihláškách na školy, odpověděly v průzkumu ve 44 procentech ‚určitě ano‘, zatímco muži byli takhle kategoričtí jen z 38 procent,“ komentuje výsledky průzkumu generální ředitelka AMSP Eva Svobodová s tím, že pouhá čtyři procenta žen a šest procent mužů by svého potomka podpořily v rozhodnutí vyučit se řemeslu.

„Naše asociace dlouhodobě usilovala – také prostřednictvím projektu Fandíme řemeslu,“ připomíná Svobodová, „o znovuzavedení ‚dílen‘ v modernější podobě do výuky na základních školách.“ Je to podle ní jedna z cest, jak oživit zájem o učební obory.

PSALI JSME:
Brašnářů je v Česku stále málo. Zájem o řemeslo ale roste, výdělky jsou nadprůměrné

Ověřená výuka na stovce škol

Rozhodnutí zavést do základních škol nový předmět oznámil už loni v červnu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Od dřívějších školních dílen by se podle něj měl lišit tím, že půjde o moderně pojatou výuku, která bude propojovat manuální práce s novými digitálními technologiemi.

Pilotní ověřování technické výuky se konalo v uplynulém školním roce ve třiceti školách, které pro ni měly potřebnou výbavu. Letos v březnu však tuto fázi narušilo uzavření škol kvůli opatřením proti koronaviru. Od příštího roku se má „technika“ pokusně ověřovat i v dalších školách, které už ale tak dobře vybaveny nejsou.

Hlavní informace o fungování výuky techniky chce ministerstvo získat z 60 škol, z toho ze tří až pěti víceletých gymnázií, kterým poskytne návod, jak mají postupovat. Dalších 40 škol by mělo na projektu spolupracovat bez podpory.

PSALI JSME:
Čerstvě vyučené řemeslníky verbují jako bílé koně. Nejde o podvod, brání se firma