„Máme často tendenci vnímat singles jako lidi, kteří jsou mladí a rozhodli se odložit založení rodiny na později. Čísla z našeho průzkumu nám ale odhalila zajímavý fakt. Ve věkové kategorii mezi 25 a 34 lety je singles nejméně. A zatímco u nejmladších dospělých a seniorů můžeme větší počet jednočlenných domácností chápat jako něco přirozeného, také nás překvapilo, že svůj domov s nikým nesdílí více než čtvrtina Čechů ve středním a pokročilém věku,“ uvádí Přemysl Hanzelka, ředitel Poštovní spořitelny. Ve věku od 35 do 44 let je singles 25 procent Čechů, ve věku od 45 do 54 let je jich dokonce 28 procent.

Čím větší město, tím více singles

Výrazně více singles žije ve velkých městech. V sídlech nad sto tisíc obyvatel nežije ani s partnerem, ani s rodiči celá třetina obyvatel. Podíl lidí, kteří žijí sami, klesá s velikostí jejich bydliště, v nejmenších obcích žije bez partnera jen 14 procent lidí.

Struktura lidí, kteří žijí sami, se ve městech a na venkově významně liší. Zatímco v obcích do pěti tisíc obyvatel je polovině lidí, kteří žijí sami, více než 55 let, ve městech s více než 100 tisíci obyvatel je to pouze 32 procent. Významnější podíl singles ve větších městech tedy představují lidé z mladších věkových skupin.

Obtížné hledání partnera

Podle odborníků není rozhodnutí žít sám vždy dobrovolné. „Valná většina lidí, kteří žijí sami, říká, že sami žít nechtějí. Jen je zkrátka těžké najít vhodného partnera, který by měl stejné priority, hodnoty a cíle. Nároky na partnera, sebe sama i životní styl jsou tak vysoké a pevně stanovené, že není snadné najít vhodný protějšek. Většina singles pak zastává teorii, že raději budou žít sami, než aby posouvali limity nebo žili s někým, kdo není podle jejich představ,“ vysvětluje psycholožka Kristýna Zavadilová. „Dnešní doba nabízí lidem možnosti, o kterých se jejich předkům ani nezdálo, lidé mají vysoká očekávání a nechtějí dělat kompromisy,“ uzavírá psycholožka.