Výsledky průzkumu zákazníky členů APNÚ, jenž probíhal na přelomu května a června na souhrnném vzorku 2 292 respondentů, mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Stejně tak i výsledky reprezentativního průzkumu, který pro APNÚ provedla letos v květnu společnost Instant Research/IPSOS.
Služeb regulovaných nebankovních poskytovatelů finančních služeb využívají především lidé, kteří z nějakého důvodu nedostanou úvěr od banky, ale potřebují vyřešit svoji aktuální finanční situaci. „Právě zamítnutí bankou je jedním z hlavních důvodů, proč se zákazníci obracejí na nebankovního poskytovatele,“ informoval Aleš Perutka, předseda představenstva APNÚ.
„Pokud lidé nemají možnost požádat o pomoc v rodině, hledají mezi nebankovními poskytovateli. Tuto skutečnost uvedla čtvrtina zákazníků ‚nebankovek‘ v našem dotazování,“ dodal s tím, že podle průzkumu si pouhých 22 procent si ověřuje základní fakt, zda má poskytovatel licenci centrální banky. Ta přitom zákazníkům dává prvotní jistotu kredibility a dodržování zákonných požadavků.
Vždy je nutné zkontrolovat, zda má poskytovatel licenci od České národní banky, pokud ne, nikdy si od takové společnosti nepůjčovat. Všechny společnosti s licencí ČNB je možné dohledat například mezi členy Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, protože pro členství v asociaci je licence nutnou podmínkou, která je zakotvena v jejich etickém kodexu.
„Půjčka od subjektu bez licence ČNB může znamenat pro klienty velké riziko. Tyto půjčky lákají velmi často na okamžitou platbu na ruku, jsou ale spojeny s nehorázným úrokem, i když mohou lákat na první nízkou splátku. Smlouva je často velmi nepřehledná a obsahuje řadu chytáků, kvůli kterým se snadno dostane klient do potíží a končí v exekuci nebo přichází o svůj majetek,“ varoval Perutka.
Navzdory tomu, že nebankovní poskytovatelé sdružení v APNÚ dle aktuálního šetření Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) v loňském roce zaznamenali sedmiprocentní meziroční pokles celkového počtu zákazníků na 152 tisíc, objem poskytnutých úvěrů vzrostl o 27 procent na 5,2 miliardy korun.