Christine vs. Greta

Názor
Už tento pátek stane v čele Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Jedna z největších výzev, před níž stojí, je ta, že bude muset v jistém okamžiku „kápnout božskou“. „Ano, Greto, ultra-expanzivní měnová politika centrální banky jde přesně proti tomu, co se svým hnutím žádáte.“ Vyhlížejme zásadní střet stávající podoby centrálního bankovnictví s mohutnícím environmentálním hnutím, obé je neslučitelné.
Už tento pátek stane v čele Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Foto: Depositphotos.com

Expanzivní měnová politika totiž možná umí přechodně „nakopnout“ spotřebu a investice, ale způsobuje současně přesun pracovní síly do méně produktivních odvětví, například do nemovitostního. Takže se více staví, ale méně vynalézá. Věda a výzkum pláče. Píše se o tom třeba ve studii Labour Reallocation and Productivity Dynamics: Financial Causes, Real Consequences (studie Banky pro mezinárodní platby č. 534 z roku 2015).

Něco podobného psala také současná hlavní ekonomka Mezinárodního měnového fondu, Gita Gopinathová. Ta spolu s kolegy publikovala roku 2015 studii Capital Allocation and Productivity in South Europe (studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum USA, č. 21453), která je také vlastně nepřímou kritikou eura.

Příliš nízké úrokové sazby, které euro Španělsku a dalším zemím jihu eurozóny v minulém desetiletí přineslo, nafouknuly tamní realitní bublinu. Ta odsála produktivní zdroje z dalších částí ekonomiky. Takže se překotně stavěly golfové rezorty a plážové vily, které pak prodávali třeba vystudovaní jaderní fyzici v roli realiťáků. Holt, reality kvůli manipulaci s úroky přechodně, uměle vynášely znatelně více než fyzika. Ve výsledku se zase více stavělo, než vynalézalo. Když fyzik prodává plážové bungalovy, nemá pochopitelně na vynalézání čas.

PSALI JSME:
MMF prvně v historii ovládnou ženy z rozvíjejících se ekonomik

Když pak koncem minulého desetiletí španělská bublina splaskla, zůstaly z rezortů „města duchů“. A jaderný fyzik, co se stal raději realiťákem, už se k fyzice nevrátil, přeregulovaný trh práce mu totiž v čase krize neumožnil získat práci. Takže místo toho raději odjel učit španělštinu do východní Evropy. A učí ji tam dodnes.

Co z toho plyne? Nízké úrokové sazby mohou dlouhodobě negativně dopadat na produktivitu, zvláště v kombinaci s přeregulovaností. Fyzik, místo aby zkoumal, bádal a vynalézal, učí španělštinu. Říká se tomu hystereze. O neblahé hysterezi měnové politiky a dlouhodobě stlačovaných úrokových sazeb se píše v letošní studii Banky pro mezinárodní platby č. 817, nazvané Monetary Policy Hysteresis and the Financial Cycle.

Města duchů nejsou jedinou strašidelností, ke které příliš nízké úroky vedou. Další jsou zombie firmy. Píše se o nich opět pod hlavičkou Banky pro mezinárodní platby, ve studii The Rise of Zombie Firms: Causes and Consequences (BIS Quarterly Review, září 2018). „Zombíci“ jsou nepříliš produktivní firmy, které tak tak přežívají, i když měly dávno zbankrotovat. Při vyšších úrocích by se tak stalo, ale takto zůstávají a „zaclánějí“ produktivnějším, vynalézavějším.

PSALI JSME:
Evropská centrální banka dle očekávání dál uvolnila otěže

Náš fyzik tedy stále učí španělštinu ve východní Evropě, ačkoli kdyby viděl boom vědy a výzkumu ve své domovině, třeba by se i vrátil. Byl by o něj zájem. Byl by zájem o kdekoho, jako před více než deseti lety, kdy byl zájem o kdekoho, včetně fyziků, v oblasti nemovitostí. Boom v oblasti vědy a výzkumu je ale zpravidla méně spekulativní, zdravější a udržitelnější než ten v realitách, neboť věda a výzkum jsou daleko produktivnějším segmentem, takže si na svůj boom „dokáží vydělat“.

„Zombifikace“ španělské podnikové sféry a stále příliš nízké úrokové sazby ale brání boomu vědy a výzkumu, protože potlačují proces kreativní destrukce. Filadelfská pobočka americké centrální banky letos píše ve studii The Firm Size and Leverage Relationship and Its Implications for Entry and Concentration in a Low Interest Rate World (studie č. 19-18) právě o tom. Nízké úroky způsobují pokles vzniku nových firem a vedou k určitému zakonzervování celých odvětví. Fyzik raději stále učí španělštinu.

„Takže ano, Greto,“ bude muset časem přiznat Christine, „naše expanzivní měnová politika způsobuje, že se více staví a spotřebovává, leckdy i plýtvavě, ale méně bádá, zkoumá, vynalézá a objevuje.“ A doplnit: „Ano, Greto, umíme přechodně povzbudit investice a spotřebu, ale hlavně jen extenzivně – tak, že lidé pořizují více domů a aut, s rizikem bubliny. Neumíme už tolik povzbudit intenzivní růst, ten naopak zabíjíme. Myslím růst daný třeba právě vynalézáním šetrnějších postupů při nakládání s přírodními zdroji. Ano, Greto, to je také růst.“ Fyzik, co k němu mohl přispět, teď nepříliš produktivně radši učí španělštinu – ekonomika o něj takto asi navždy přišla.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Greta Thunbergová: Ať se vám to líbí, nebo ne, změna přichází

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Český průmysl: Nižší výroba a slabší zakázky

Podle očekávání nedopadly říjnové výsledky průmyslu zrovna nejlépe. Výroba se meziročně snížila o sice jen 0,1 %, nicméně nové zakázky se propadly téměř o pět procent. Nejnovější čísla tak jasně naznačují, že …

Český průmysl padá k zemi

Tuzemský průmysl padá k zemi. V říjnu se propadl v souladu s očekáváním trhu o tři procenta v neočištěném vyjádření. V očištěné podobě byl jeho výkon meziročně pouze o 0,4 procenta nižší. Letošní říjen měl totiž o …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi se bojí investic, odhalil průzkum

Analýza
Češi jsou podle výzkumů vnímavější k rizikům a jsou celkově opatrnější, než lidé na Západě. Nejvíce řeší otázky týkající se etiky a morálky, následuje obava o zdraví a finance. Naopak ve vztazích se cítí úplně nejbezpečněji. Ukázaly to výsledky nejnovějšího průzkumu NN Životní pojišťovny. Podle jiného průzkumu, který udělala společnost IMAS pro Českou spořitelnu, má ochotu riskovat v investování jen devět …
Rolovat nahoru