Podobně jako rektifikace obchodního práva v roce 2012, také změna zákona o účetnictví může přinést naprosto zásadní změny v běžném fungování řady obchodních korporací. Účetnictví v České republice je historicky provázáno se základem daně z příjmů. Již na začátku nového tisíciletí vyjádřilo MF ČR záměr o jejich oddělení. Od začátku roku 2016 se na změnách pracuje s předpokladem účinnosti nové legislativy od začátku roku 2022.

Méně výjimek a více systémové

V rámci příprav nového zákona o účetnictví se autoři budou do značné míry inspirovat Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Ty jsou vytvářeny odborníky z teorie i praxe s cílem celosvětové harmonizace rozdílných účetních regulací. „V porovnání s českými předpisy se významně liší. Zatímco české účetnictví je výrazně popisné a obsahuje mnoho výjimek, standardy silněji reflektují ekonomický pohled na účetnictví,“ uvádí Jiří Pospíšil z poradenské společnosti BDO a dodává: „Při přípravě nové legislativy je naprosto klíčová spolupráce s odbornou veřejností, ke které naštěstí skutečně dochází. Je důležité zodpovědět základní otázky, jako například, do jaké míry lze české účetnictví přizpůsobovat regulaci IFRS či zda na ni lze v konkrétních případech dokonce využít přímý odkaz.“ Podle Pospíšila je vhodný čas vytvořit zcela novou národní regulaci finančního účetnictví, která by nahradila zákon č. 563 z roku 1991. Očekává se, že tato změna do korporátního světa přinese značný rozruch. „Již delší dobu jsou nové standardy IFRS inspirací většině našich profesních organizací, které výrazným způsobem přispívají k utváření praxe a konvencí účetního výkaznictví u nás,“ dodává.

Z důvodu sílící globalizace hospodářství je důležité českou účetní legislativu k IFRS co nejvíce přiblížit. Podniky vydávající cenné papíry na regulovaných kapitálových trzích Evropské unie mají již dnes za povinnost sestavovat své účetní výkazy v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, které EU přijala za svůj nástroj harmonizace účetního výkaznictví. Vedle toho však musí společnosti rovněž zajistit takové výstupy svého účetnictví, aby vyhověli požadavkům berních a statistických úřadů i dalších státních institucí, které zpravidla vyžadují účetní informace dle národní účetní legislativy. Pro řadu mezinárodních firem působících na našem území je tak běžnou praxí vedení „dvojího“ účetnictví. „Harmonizace či alespoň větší přiblížení české účetní regulace k IFRS může být jedním z opatření zatraktivňujících Českou republiku pro zahraniční investory, jež doposud z důvodu relativně vyšší administrativní zátěže preferovali jiné státy střední a východní Evropy pro rozvoj svého podnikání,“ říká Jiří Pospíšil ze společnosti BDO.

Změně má předcházet nový zákon o dani z příjmů

Kvůli propojení zákona o účetnictví se zákonem o dani z příjmů musí dle MF ČR v první fázi dojít ke změně této legislativy. „Přestože je nová legislativa týkající se daní z příjmů jedním z důležitých cílů současné ministryně, z pohledu části odborné veřejnosti není tato úprava nezbytně nutná. Jedním z cílů by měla být určitá emancipace účetní regulace od regulace daňové,“ uzavírá Jiří Pospíšil s připomenutím, že pro novou legislativu budou jistě inspirací také nové standardy IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky účinné od začátku letošního roku a IFRS 16 Leasingy, jež vstoupí v platnost 1. ledna 2019.