Od června 2023 se bude celková meziroční inflace poměřovat s klesající základnou, čímž se výrazně zredukuje tempo dezinflace. Když měříme rychlost růstu cenové hladiny oproti období, kdy toto tempo bylo pomalejší, tak se bude opticky jevit vyšším.
Nicméně, lednová inflace se poměřovala oproti průměrně rostoucímu období inflace v minulém roce, takže tento efekt nestojí za letošním zpomalením růstu cen. Naopak při výpočtu inflace oproti menší základně může ztížit dezinflaci od poloviny roku 2023.
Od poloviny října 2022 se finanční podmínky na kapitálových trzích v západní hemisféře výrazně rozvolnily. Americká centrální banka (Fed) po celý rok 2022 vynakládala snahu o utažení finančních podmínek na kapitálových trzích ve snaze zkrotit extrémní růst inflace.
Snažila se o to jednak strmým zvyšováním úrokových sazeb, kdy během roku zvýšila klíčovou úrokovou sazbu z 0,25 procenta až na čtyři procenta a ještě v tom bude pokračovat letos nad hranici pěti procent. Dále Fed zahájil od března 2022 kvantitativní utahování, kdy redukuje objem své rozvahy tím, že již nedokupuje dluhopisy po splatnosti.
Pro představu, rozvaha Fedu sestává z jedné třetiny z korporátních dluhopisů a ze dvou třetin z vládních dluhopisů a má velikost devět bilionů dolarů. Tyto dva instrumenty monetární politiky snižují likviditu v oběhu výrazným zdražením dluhu a zastavením finančního toku ze strany americké centrální banky.
Navíc jestřábí rétorika komunikovala finančním trhům, že jsou bankéři silně odhodláni pokračovat v restriktivní politice, aby zastavili inflaci. Finanční trhy v reakci zaujaly konzervativnější postoj a došlo k utažení finančních podmínek.
Akciové trhy se v reakci v roce 2022 výrazně propadly: S&P 500 -19 procent, Dow Jones -9 procent, Nasdaq Composite -33 procent a STOXX Europe 600 -12,6 procenta. Dluhopisové výnosy výrazně vzrostly. Ceny nemovitostí kompletně zastavily růst a později začaly zlevňovat.
Tím došlo k utažení finančních trhů a ke snížení vnímaného bohatství světové populace, a tedy ke zpomalení ekonomiky. Kapitálové trhy si lze přitom představovat jako most mezi monetární politikou centrální banky a reálnou ekonomikou.
Ovšem od poloviny října 2022 tento most přestal plnit dezinflační roli. Finanční podmínky se začaly rychle rozvolňovat a akciové trhy vystřelily strmým tempem nahoru: S&P 500 +14 procent, Dow Jones +13,7 procenta, Nasdaq Composite +15 procent a evropský STOXX 600 +17,6 procent.
Výnosy na dluhopisech začaly klesat o desítky procent. Tento pomyslný most v podobě kapitálových trhů tak začal podporovat růst inflace. Finanční podmínky dále rozvolňovala i holubičí rétorika Fedu od nového roku.
Obdobná situace se udála v červenci a srpnu 2022, kdy akciové trhy vzrostly mimořádným tempem a výnosy na dluhopisech výrazně klesly. Šlo o optimismus plynoucí z dosažení inflačního maxima v červnu a počátkem dezinflace. V důsledku rozvolnění finančních podmínek, celková meziroční inflace v září (8,20 %) téměř nepoklesla oproti srpnové (8,26 %).
Ostatní vlivy, které přispívaly k inflaci, byly expanzivní monetární politiky Číny a Japonska. Fiskální stimulace ze strany vlády Spojených států, kdy vládní účet klesl z jednoho bilionu dolarů na 0,5 bilionů. Ovšem to jsou pravděpodobně jenom dočasné vlivy.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
