Mnohé příčiny únorového růstu cen byly patrné už v lednu. Ceny potravin se už loni v listopadu odrazily od svého cenového dna a od té doby postupně přidávají na růstové dynamice. Značnou roli hraje loňská špatná úroda, kterou způsobilo nadprůměrně suché a teplé počasí.
Špatná úroda – jež nebyla zdaleka omezena jen na Českou republiku, ale představovala prakticky celoevropskou záležitost – se týkala například brambor nebo některých druhů obilovin či zeleniny. U těchto položek v současnosti pozorujeme nejrapidnější cenové nárůsty. Brambory jsou nejdražší od června roku 2013, zelenina jako celek zdražuje meziročně takřka o čtvrtinu. Zdražují také pekárenské výrobky.
K tomu všemu se přidává poměrně vysoké tempo zdražování bydlení a energií v čele s elektřinou, které způsobuje zejména růst cen uhlí na světových trzích a rapidní zdražení emisních povolenek v zemích Evropské unie. V únorové inflaci se projevuje ovšem také růst cen služeb, kde se projevuje razantní mzdový nárůst.
Česká národní banka z důvodu poměrně nejisté zahraniční ekonomické situace nebude navzdory rychlejší než předpokládané inflaci alespoň v první polovině roku příliš pospíchat se zpřísňováním své měnové politiky. Celkově letos nelze čekat více než dvě zvýšení sazeb. Za celý rok by se míra inflace měla v průměru pohybovat na úrovni 2,3 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
