Z letových záznamů Dakoty, kterou herec koupil od amerického námořnictva, vyplývá, že na jeho palubě cestovaly hvězdy své doby či lidé, jejichž sláva měla teprve přijít. Za všechny jmenujme pozdějšího amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a jeho bratra Boba, dalšího budoucího prvního muže USA herce Ronalda Reagana, herečku Marilyn Monroe či zpěváka Franka Sinatru.
Ti všichni se proletěli v Gableově letounu s americkou imatrikulací N242AG, který svůj poslední let uskutečnil v roce 1986 ze Spojených států do italských Benátek. Podívat se na letadlo zblízka, případně vidět jeho interiér, už dnes bohužel není možné. Ještě kolem roku 1990 ale fungovalo jako „bizarní restaurace“.
Náraz do hory Potosi
Ironií osudu je, že na palubě jiného letadla DC-3, které v civilní úpravě pojalo 28 pasažérů pro denní lety a polovinu tohoto počtu pro noční, na začátku roku 1942 tragicky zahynuly Gableova třetí manželka Carole Lombardová (podle mnohých jeho největší životní láska – pozn. aut.), její matka a její a manželův přítel a tiskový agent Otto Winkler.
O transkontinentálním letu 3 společnosti TWA z New Yorku do Los Angeles bylo napsáno nemálo článků a dokonce i knih. Podle jedné z konspiračních teorií letadlo sestřelili němečtí agenti, z vyšetřování ale vyšla najevo chyba pilota, který v letové výšce 2400 metrů narazil asi 15 minut po staru z letiště v nevadském Las Vegas levým křídlem do hory Potosi, jejíž vrchol je o zhruba dvě stě metrů vyšší. Náraz nikdo nepřežil. Společně s herečkou zemřeli další tři soukromí pasažéři, 15 pilotů amerického letectva a tři členové posádky letadla.
Carole se tehdy jako filmová hvězda ve službách vlády vracela na palubě letadla za Clarkem z velmi úspěšné prodejní mise dluhopisů na americkém středozápadě, kdy se jí podařilo prodat soukromým investorům válečné bondy za dva miliony dolarů (což byly tehdy ohromné peníze – pozn. aut.), z nichž Washington také financoval válečné úsilí USA po napadení Pearl Harboru Japonci.
Nejlépe placený hollywoodský pár
Lombardová a Gable představovali od sňatku v roce 1939 (během natáčení filmu Jih proti Severu) hvězdný a nejlépe placený hollywoodský herecký pár – dalo by se to srovnat k Bradu Pittovi a Angelině Jolie ve šťastných dobách jejich někdejšího manželství.
Řada zdrojů naznačuje, že Gable, který během své kariéry natočil více než sedm desítek filmů (včetně němých), byl po tragické smrti své třetí manželky „emočně devastovaný“, dal na alkohol a v důsledku toho jako dobrovolník vstoupil ve svých 41 letech a zhruba půl roku po skonu Carole do armády.
Když Gable v roce 1942 psal dopis prezidentu F. D. Rooseveltovi s otázkou, jak může přispět k válečnému úsilí Spojených států, odepsal mu prezident stručně: „Zůstaň, kde jsi“. Míněno u filmu. Herec ale neposlechl.
Ve vojenské škole pro důstojnické kandidáty v Miami Beach graduoval na konci října 1942 v hodnosti poručíka a od ledna následujícího roku prošel výcvikem leteckého střelce.
Bojové mise nad Evropou
Na základě rozkazu generála Arnolda byl Gable poslán do Británie, kde měl natáčet film s názvem „Combat America“ o střelcích v amerických létajících pevnostech B-17. Byl přiřazen k americké 351. bombardovací skupině na základně v Polebrooku a přestože mu to nebylo nařízeno a ani se to od něj neočekávalo, účastnil se nejméně pěti bojových misí nad nacisty okupovanou Evropou včetně jedné nad Německem.
Hercovi letečtí souputníci později tvrdili, že Gableových misí bylo rozhodně více než pět, kdy měl herec natočit 50 tisíc stop filmového materiálu pro potřeby americké válečné propagandy, jejímž cílem byl jak prodej válečných dluhopisů, tak získání nových střelců do létajících pevností, které bombardovaly cíle v nacistickém Německu.
Gable přitom věděl, že pokud by bylo jeho letadlo sestřeleno nad Němci okupovaným územím a on by přežil, stal by se Hitlerovou „gorilou v kleci“. Německý vůdce byl totiž posedlý Gableovými filmy, které si prý vychutnával během soukromých promítání. Hitler dokonce vydal rozkaz – a pověřil jeho splněním velitele nacistického letectva Hermana Göringa – aby byl americký herec chycen a dopraven bez zranění do Německa. Göring za chycení Clarka Gablea dokonce vypsal odměnu ve výši pět tisíc amerických dolarů. Což by v dnešních cenách odpovídalo více než 70 tisícům USD.
Přežil svou vlastní smrt
Clark Gable při leteckých misích z Británie přežil v B-17 svou vlastní smrt, když mu střela z německého protiletadlového flaku proletěla jen kousek od jeho hlavy. Herec se podle jeho tehdejších leteckých kolegů nikdy nechoval jako hollywoodská hvězda a byl skromný.
Film, který Gable natáčel v Británii – „Combat America“ (Bojuj, Ameriko) – však kvůli shodě načasování (62minutový snímek měl premiéru v roce 1945) nikdy nezískal věhlas a to kvůli jinému válečnému filmu v hollywoodské režii pod taktovkou washingtonské propagandy „Memphis belle“ (Memphiská kráska). Stojí za zmínku, že Gable si před válkou zahrál hlavní roli ve filmu „Test Pilot“, kde s bombardérem B-17 létal.
Málo známým faktem je, že v té době byl Gableovým velícím důstojníkem jiný americký herec a pozdější americký prezident Ronald Reagan. Ten v roce 1944 podepsal Clarkovi propouštěcí papíry z armády na jeho vlastní žádost kvůli „přestárlosti“. Gable měl v té době hodnost majora a pět metálů za své válečné úsilí (American Campaign Medal, European-African-Middle Eastern Campaign Medal, World War II Victory Medal, Air Medal, Distinguished Flying Cross).
