Bankovní rada tak zjevně považuje aktuální uvolnění měnové politiky za dostatečné a vyčkává na další vývoj ekonomiky. O tom, jestli je měnová politika opravdu dostatečně uvolněná rozhodne především druhá polovina letošního roku, kdy by mělo být zřejmé, zdali skutečně dochází k prokazatelnému oživení globální ekonomiky.
Důležitá makroekonomická data však budou přicházet až se zpožděním, stejně jako se teprve nyní dozvídáme, jak hluboko v důsledku koronaviru česká ekonomika klesla. Adekvátnost současné měnové politiky ČNB tak více než kdy jindy závisí na kvalitě jejích předpovědí.
Je možné, že úrokové sazby již dosáhly svého dna, nikoliv však z toho důvodu, že měnovou politiku nebude třeba dále uvolňovat. Hlavním důvodem by zde mohly být zejména nepříznivé dopady velmi nízkých, či přímo nulových úrokových sazeb na stabilitu finančního sektoru. Tento názor se ozývá z centrální banky stále častěji a v minulém týdnu se takto vyjádřil i guvernér Jiří Rusnok.
ČNB přitom v poslední době přijala řadu opatření, aby finanční stabilitu v současné situaci podpořila, a neudělá tak pravděpodobně nic, co by mohlo vést k jejímu oslabení. Centrální banka tak možná přehodnotila hranici tak zvané technické nuly, pod kterou již není vhodné sazby dále snižovat. V minulosti byla tato hranice nastavena na 0,05 %, kde ČNB repo sazbu držela od listopadu 2012 do srpna 2017 a pro stimulaci ekonomiky v té době využívala alternativní nástroj ve formě kurzového závazku.
Česká ekonomika prozatím vyhráno nemá a není tak vyloučeno, že ČNB bude muset využít nekonvečních nástrojů. I kdyby se totiž centrální banka rozhodla v budoucnu sazby dále snížit, zbývající prostor již významný impulz pro ekonomiku nenabídne. K záporným úrokovým sazbám se totiž ČNB staví spíše negativně. Další podporu ze strany měnové politiky by ekonomika mohla vyžadovat ve chvíli déletrvajícího útlumu globální ekonomiky.
Zatímco fyzické překážky pro podnikání již byly odstraněny, to co nyní chybí, je především poptávka. Ta zůstává nízká ve vztahu ke stále velké míře nejistoty ohledně dalšího hospodářského vývoje. To se týká spotřebitelů i firem a jak spotřebních, tak i investičních statků. Slabá poptávka by však zároveň mohla ohrozit plnění dvouprocentního inflačního cíle ČNB.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
