Vliv má i to, že s blížícím se koncem roku na korunovém trhu ubývá likvidita a neočekávaný zvrat ve vývoji měnové politiky by mohl vést k výraznějším výkyvům kurzu koruny. K těm i tak v minulých letech docházelo, když koncem roku část nerezidentů uzavírala své korunové pozice a tuzemské banky tlačily na pokles korunových depozit, z jejichž objemu k poslednímu dni v roce se vypočítá příspěvek do rezolučního fondu. Tento efekt může působit také v letošním roce.
Vládou navržené snížení daní z příjmu fyzických osob v příštím roce není pro centrální bankéře, podle jejich vyjádření, důvodem pro současné zvyšování sazeb. Společně s příznivějším vývojem ekonomiky ve třetím čtvrtletí je podle nich nicméně důvodem pro to, proč nyní neuvažovat o dalším uvolnění měnové politiky.
Zásadní nejistotou, a tedy i hlavním důvodem pro pokračující stabilitu úrokových sazeb, je zejména další vývoj pandemie. Po nedávném rozvolnění protiepidemických opatření se totiž na obzoru začíná objevovat třetí pandemická vlna.
Situace mnohých podniků se v důsledku dlouhotrvajícího boje s nemocí covid-19 významně zhoršila a každá další vlna už může znamenat jejich konec. To však zároveň představuje významné riziko pro finanční stabilitu, pro jejíž posílení již ČNB přijala řadu opatření. Nelze tak očekávat, že by centrální banka předčasným zvýšením úrokových sazeb riskovala její další narušení.
Náš základní scénář prognózy počítá se stabilitou měnově politických úrokových sazeb až do konce příštího roku. Výše zmíněná třetí vlna může totiž znamenat, že výkon ekonomiky v první půli roku 2021 bude ještě slabý. Rizikem vyšších sazeb v druhé půli roku 2021 je však vyšší odolnost průmyslového sektoru, kterou prokazuje během aktuálně probíhající druhé vlny, či možnost rychlého proočkování populace.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
