Z toho vyplývá, že bankovní rada považuje současné uvolnění měnové politiky za dostatečné a rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky za zhruba vyrovnaná. Nepociťuje tak aktuálně potřebu k dalšímu snížení úrokových sazeb, a to ani přes velkou míru nejistoty ohledně budoucího hospodářského vývoje. Centrální bankéři diskutovali mimo jiné poslední hodnotu jádrové inflace za měsíc květen, která dosáhla rekordních 3,3 %.
Ve shodě s naším názorem se i bankovní rada domnívá, že vysoká jádrová inflace může být částečně dána problematickým sběrem dat o vývoji spotřebitelských cen v době, kdy byla stále velká část ekonomiky uzavřena. ČNB očekává, že inflace v druhé polovině letošního roku rychle zpomalí až k dvouprocentnímu cíli. Podle nás však může skončit až pod ním.
Podle centrálních bankéřů zůstávají inflační očekávání i nyní ukotvena poblíž dvouprocentního cíle, k čemuž podle nich přispívá i aktuální inflace, která stále setrvává blízko tří procent. To se však podle nás může rychle změnit. Nejde přitom přímo o deflační vývoj, který centrální banka prozatím vylučuje.
Slabá poptávka jak z domácí ekonomiky, tak i ze zahraničí totiž povede k silnému dezinflačnímu vývoji. Někteří prodejci prostě nezdraží tak, jako v normálních časech, či jednoduše nezdraží vůbec, aby neztratili ty zákazníky, kteří jim ještě zbyli. Samozřejmě se zcela jistě najdou i prodejci, kteří své ceny sníží.
Dezinflační trend je nyní zřejmý již ve vývoji výrobních cen, a to, že bude pokračovat, vyplývá i z dotazníkových šetření uvnitř podnikatelského sektoru. Obdobný vývoj lze přitom očekávat i v zahraničí. Na nižší růst dovozních cen může navíc působit také kurz české koruny, který je oproti prognóze ČNB silnější.
V druhé polovině letošního roku pravděpodobně dojde v domácí ekonomice k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, což může dále omezit poptávku spotřebitelů. Je tak překvapující, že se centrální banka stále odmítá vyjádřit k tomu, jaké nástroje hodlá použít ve chvíli, kdy by opravdu bylo třeba ekonomiku znovu podpořit.
Podle dnes zveřejněného zápisu o tom navíc ani na svých měnově politických zasedáních nediskutuje. V okamžiku, kdy již úrokové sazby nemají kam klesat, může nejasnost ohledně dalších kroků měnové politiky spolu s nejistým hospodářským vývojem, u kterého se rizika koncentrují spíše ve směru nižšího růstu, vyústit do podstřelení inflačního cíle. Nic na tom nezmění ani v zápisu zmiňované investiční výdaje vládního sektoru, u kterých trvá zpravidla poměrně dlouhou dobu, než se do výkonnosti ekonomiky promítnou.
Náš základní scénář prognózy počítá se stabilitou úrokových sazeb na současné úrovni až do konce příštího roku. V případě potřeby dalšího výraznějšího uvolnění měnové politiky bude muset ČNB sáhnout po nekonvenčních nástrojích.
K tomu by podle našeho názoru mohlo dojít ve chvíli déletrvajícího útlumu globální ekonomiky, který může souviset i s rizikem druhé vlny koronavirové pandemie. ČNB si riziko výskytu druhé vlny pandemie uvědomuje, považuje ho však stále za hypotetické.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
