Přesto se jimi banky většinou řídí, což má tvrdé dopady na celý hypoteční trh. Ostatně jako kdykoliv jindy, kdy se centrální úřad snaží zasahovat do fungujícího trhu a příliš ho regulovat.
Zasahování ČNB do hypotečního trhu kritizuji dlouhodobě už od prvních úvah o tomto kroku před několika lety. A první aplikace omezení ze strany centrální banky před takřka třemi roky ukázala, že se minula účinkem.
Hypoteční trh sice dočasně klesnul, protože přísnější pravidla pro poskytování hypoték vyžadovaná ČNB odstřihla od možnosti získat hypoteční úvěr desítky tisíc zájemců. Ceny nemovitostí však neklesly, zájem o ně pořád převyšoval nabídku.
Růst cen nových bytů v minulých letech způsobil hlavně jejich extrémní nedostatek. Zásah ČNB do hypotečního trhu pouze nepatrně změnil strukturu zájemců. Ubyli lidé kupující byt pro vlastní potřebu a přibylo investorů.
Bydlení je totiž jednou ze základních lidských potřeb, kterou musí nějak saturovat. Pokud nedosáhne na vlastní bydlení, sáhne po nájemním. Jakmile ČNB svá omezení kvůli koronavirové pandemii zmírnila, zájem o hypotéky opět vzrostl. S cenami nemovitostí tento experiment na lidech vůbec nic neudělal.
Schválená novela zákona je proto jen dalším zvyšováním nesmyslných regulací. ČNB by v žádném případě neměla mít pravomoc omezovat poskytování hypoték. Mělo by to zůstat čistě v kompetenci jednotlivých komerčních bank.
Banky jsou dost schopné na to, aby si rizika pohlídaly. Dokládá to mimo jiné podíl úvěrů v selhání, který je v Česku nejmenší ze zemí EU. Jakékoliv posilování centrálního regulátora je návratem do hluboké minulosti, kdy o tržním prostředí rozhodoval centrální úřad.
Prostředí bank je u nás natolik konkurenční, že si každý může vybrat hypotéku či jiný produkt podle toho, jak mu nejlépe vyhovuje. Jakékoliv zásahy ČNB by byly jen omezením volného trhu a v konečném důsledku by na ně doplatili pouze zájemci o vlastní bydlení.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
ČNB jsou pouze zločinci,kteří dělají život v této zemi jenom horší.Mladí musí jít do zahraničí,protože tady na vlastní bydlení nelze dosáhnout.Jen málo mladých lidí má zájem prožít celý život bez partnera a jen s rodiči…..Já šetřil na dům 20 let a měl jsem současně dvě i tři práce současně.Pracoval jsem soboty i neděle.Na svoje bydlení jsem nikdy nedosáhl.Až mnohem později jsem zdědil dům po babičce.Díky nesmyslným cenám za novou střechu,topení atd. se všechny moje dvacetileté úspory rozplynuly v tom starém zděděném domě.