Častými argumenty jsou snižující se úvěrová aktivita, nižší růst peněžní zásoby či slábnoucí ekonomika. Inflace byla navíc ve třetím čtvrtletí v průměru o zhruba dva procentní body nižší, než ČNB čekala.
Repo sazba podle naší prognózy zůstane na současných sedmi procentech až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Ještě na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž pěti procent a politicky neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024.
Oproti srpnové prognóze centrální banky čekáme úrokové sazby na celém prognostickém horizontu vyšší. I tak podle nás dojde k dosažení dvouprocentního inflačního cíle až na přelomu let 2024 a 2025.
Rizika naší prognózy dalších kroků ČNB hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších úrokových sazeb, ať už ve smyslu potřeby jejich dalšího nárůstu či setrvání na vyšších úrovních po delší dobu.
V tomto směru působí pokračující rychlý cenový růst v zahraniční, námi očekávaný nárůst mzdové dynamiky, odkotvená inflační očekávání, nadále uvolněná fiskální politika české vlády a také svižné zvyšování úrokových sazeb zahraničními centrálními bankami.
Pokračující rychlý růst sazeb v zahraničí by přes zužující se úrokový diferenciál vytvářel tlak na slabší korunu, jejíž případné oslabení by zesílilo dováženou inflaci. V návaznosti na to bankovní rada ve svém vyjádření uvádí, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
