ČNB ponechala sazby beze změny, jejich zvýšení lze čekat v listopadu

Analýza
Centrální banka včera podle očekávání úrokové sazby neměnila, a to především v důsledku přetrvávajícího negativního vlivu pandemie na ekonomiku. Ve své nové prognóze ukázala pro letošní rok vyšší růst ekonomiky, a naopak nižší inflaci. Nová prognóza oproti té předchozí obsahuje přísnější měnové podmínky, zejména vlivem silnější koruny.
Z vyjádření guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka vyplývá, že bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB zdrženlivější a zpřísňování měnové politiky nechce uspěchat. Foto: ČNB

Ta však kompenzuje expanzivnější působení fiskální politiky a předpoklad vyšší zahraniční inflace. Prognóza České národní banky (ČNB) i nadále očekává trojí zvýšení úrokových sazeb v letošním roce, první z nich již ve druhém čtvrtletí.

Z vyjádření guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka vyplývá, že bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB zdrženlivější a zpřísňování měnové politiky nechce uspěchat. Podle nás k prvnímu zvýšení základní repo sazby o 25 bazických bodů dojde v listopadu, kdy by již měly být zřejmé výsledky zlepšující se ekonomické situace. Normalizace měnové politiky pak bude podle naší prognózy pokračovat také v příštím roce, na jehož konci očekáváme repo sazbu poblíž jednoho procenta.

Česká národní banka se na včerejším měnově politickém zasedání rozhodla ponechat úrokové sazby na současné nízké úrovni. Rozhodnutí bylo jednomyslné, když pro něj hlasovali všichni členové bankovní rady, a také bylo v souladu s očekáváními analytiků. Základní repo sazba tak stále činí 0,25 procenta. Beze změny zůstává také diskontní a lombardní sazba (0,05 %, resp. 1,00 %).

Hlavním důvodem pro pokračující stabilitu úrokových sazeb je podle centrálních bankéřů i nadále vliv koronavirové pandemie, v důsledku čehož je další vývoj ekonomiky značně nejistý.

PSALI JSME:
Bankovní rada vidí šanci na vyšší sazby, vnímá ale i riziko předčasného utažení měnové politiky

Nová prognóza ČNB ukazuje v letošním roce vyšší růst ekonomiky, ale zároveň nižší inflaci. Zatímco v minulé prognóze centrální banka čekala nárůst tuzemského HDP o 1,7 procenta, nyní již počítá s 2,2 procenta. Významná část první poloviny letošního roku bude podle centrálních bankéřů ve znamení jen pozvolna se uvolňujících vládních opatření a oživení ekonomiky tak bude probíhat především v jeho druhé polovině.

Výraznějšího ekonomického růstu se tak podle ČNB dočkáme až v příštím roce, kdy by ekonomika měla vzrůst o 3,8 procenta. Pomalejší růst spotřebitelských cen v závěru loňského roku a silnější koruna se naopak odrazily v nižší prognóze inflace. Pro letošní rok ČNB očekává inflaci ve výši dvou procenta v příštím roce 2,2 procenta (pozn. aut. – minulá prognóza počítala s 2,3 %, resp. 2,0 %).

Ve srovnání s minulou prognózou zahrnuje nová prognóza ČNB přísnější měnové podmínky, a to především v důsledku silnější koruny. Ta je na celém prognostickém horizontu vůči euru silnější o zhruba korunu. Pro letošek tak ČNB čeká kurz koruny ve výši 25,80 CZK/EUR a v roce příštím pak 24,90 CZK/EUR.

Vývoj úrokových sazeb je oproti minulé prognóze téměř stejný. Prognóza ČNB tak i nadále ukazuje na jejich trojí zvýšení v letošním roce, když první z nich by mělo být realizováno již ve druhém čtvrtletí.

PSALI JSME:
Centrální banka očekává další posílení koruny

Úroková sazba 3M PRIBOR by pak v letošním roce měla činit v průměru 0,7 procenta a v příštím roce 1,5 procenta (minulá prognóza zahrnovala stejnou hodnotu pro rok 2021 a o desetinu nižší úroveň pro rok 2022).

Lze předpokládat, že silnější kurz koruny v nové prognóze ČNB kompenzuje jednak expanzivnější působení fiskální politiky, vyplývající z prodloužení většiny podpůrných programů a ze snížení daní z příjmu fyzických osob, ale také vyšší zahraniční inflaci, kterou centrální banka v letošním roce očekává. Zatímco minulá prognóza ČNB předpokládala růst spotřebitelských cen v eurozóně o jedno procento, v případě produkčních cen pak o 0,4 procenta, tak nová už obsahuje 1,4 %, resp. 1,6 %.

Podle bankovní rady jsou však rizika nové prognózy ČNB vychýlena ve směru nižšího ekonomického růstu, a tedy i pomalejšího zvyšování úrokových sazeb. Guvernér Rusnok zmínil zejména možnost horšího vývoje pandemie, než s jakým počítá základní scénář prognózy. Jeho vyjádření je tak v souladu s předchozí komunikací bankovní rady, která je oproti jestřábí prognóze ČNB více zdrženlivá a zpřísňování měnové politiky nechce uspěchat.

První zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 25 bazických bodů čekáme na listopadovém zasedání bankovní rady. Druhá polovina letošního roku by už měla nabídnout hmatatelné výsledky zlepšující se ekonomické situace. Vyřešeny by měly být i nejistoty spojené s vývojem pandemie a jasné by mělo být i to, kam směřuje tuzemská inflace.

PSALI JSME:
Bankovní rada vidí novou prognózu ČNB jako moc optimistickou

Listopadová prognóza ČNB tak pro bankovní radu bude představovat jistější ukotvení jejich očekávání ohledně dalšího vývoje ekonomiky. Z tohoto úhlu pohledu je pro nás nerealistické především zvýšení repo sazby již ve druhém čtvrtletí, které prognóza ČNB obsahuje. Je totiž vysoce pravděpodobné, že vliv pandemie bude ve druhém čtvrtletí stále přítomen, když podle dostupných informací se ve větším měřítku začne očkovat až právě na jaře.

Důležitý je rovněž fakt, že centrální bankéři pravděpodobně zvýší úrokové sazby až ve chvíli, kdy si budou jisti, že v tomto mohou pokračovat také v průběhu následujících zasedání. To je i důvod, proč listopadové zvýšení sazeb zřejmě odstartuje proces postupné normalizace měnové politiky, který by měl vést k vyšším sazbám i v příštím roce. Na jeho konci očekáváme repo sazbu poblíž jednoho procenta.

Zatímco lombardní sazba bude podle nás růst společně se základní repo sazbou, tedy už od listopadu, diskontní sazba by měla zůstat na současné úrovni až do konce 2022. Stejně jako v minulém cyklu zpřísňování měnové politiky (od dubna 2017 do loňského února) bude totiž centrální banka chtít obnovit standardní symetrické pásmo kolem základní repo sazby ve výši jednoho procenta.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Co s loňským ziskem ČNB? Nic

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Vejce zdražují, chovatelé začali pouštět slepice z klecí

Analýza
Klecový chov slepic sice skončí podle loni schváleného zákona až v roce 2027, mnozí chovatelé se ale novým pravidlům přizpůsobuje s předstihem už nyní.  Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu. A ta se zvyšuje – právě i kvůli změně chovu nosnic.

Hrozí Air Bank zánik?

Moneta Money Bank podepsala předběžnou smlouvu o akvizici Air Bank, českého a slovenského Home Creditu a …
Rolovat nahoru