ČNB už tento měsíc asi zvýší úroky nejvíce od roku 1997

Analýza
V České národní bance (ČNB) zřejmě po včerejším zveřejnění srpnové inflace nastal malý poplach. Opravdu se nestává často, aby skutečná inflace překonala tu, kterou centrální banka prognózuje, o celý jeden procentní bod. Ale právě to se stalo.
ČNB už tento měsíc asi zvýší úroky nejvíce od roku 1997. Foto: ČNB

ČNB ve své aktuální prognóze předpokládala, že za srpen vykáže meziroční růst spotřebitelských cen hodnotu 3,1 procenta, ve skutečnosti to však byla 4,1 procenta. V určitém poplachu však není jen centrální banka, ale celý trh. Ani nikdo z tržních hráčů, českých či mezinárodních, jako jsou banky, fondy a jiné finanční instituce, tak razantní inflaci nečekal.

Je to ale ještě závažnější. Pokud totiž obecná inflace nepříjemně zaskočila centrální banku natolik, že je na místě mluvit o „malém poplachu“, pak hodnota jádrové inflace spouští alarm se vším všudy. Její výše totiž vskutku alarmující. Za srpen činí 4,8 procenta. Je tak nejvyšší od 90. let. Přitom obecná inflace – ta s aktuální hodnotou 4,1 procenta – je nejvyšší „jen“ za posledních třináct let.

Jenže při provádění měnové politiky, kterou má u nás v gesci ČNB, je to předně právě jádrová inflace, na kterou se klade zřetel. Je totiž na rozdíl od obecné inflace očištěna o tradičně kolísavější položky typu cen potravin nebo cen energií.

Jinými slovy, je ta právě inflace jádrová, tedy inflace stabilnějších položek spotřebního koše, která nyní vykazuje nejvyšší hodnotu od 90. let. A tím právě je celá věc závažnější, neboť to znamená, že se takto vysoká inflace může také stabilněji udržet. Právě proto, že její výpočet staví na stabilnějších, méně kolísavých položkách.

PSALI JSME:
Česko zažívá inflační šok, inflace může stoupnout až na pět procent

Pokud se ovšem bude vysoká jádrová inflace až kolem pěti procent držet delší dobu, propíše se do očekávání lidí a firem v Česku a také se promítne do mzdových vyjednávání. Už nepůjde tak snadno říkat, že jde o přechodný dopad pandemie.

Jakmile se ovšem citelně navýší inflační očekávání lidí a firem a jakmile se poměrně stabilně citelné tempo růstu spotřebitelských cen propíše také do mzdových vyjednávání, čelí ČNB velké potíži.

Ta spočívá v tom, že akutně hrozí, že se jí nebude dařit držet inflační očekávání, a tedy nakonec inflaci samotnou, takzvaně ukotvenou. Tedy že inflace „ulítne“ od svého inflačního cíle, stanoveného na úroveň dvou procent, a ČNB tím přestane plnit svůj zákonný mandát.

Je to tedy zejména alarmující úroveň srpnové jádrové inflace, která v příštích týdnech a měsících přiměje Českou národní banku, aby dlouho nevídaným způsobem utahovala svoji měnovou politika.

PSALI JSME:
Lidé v Česku se obávají inflace velmi výrazně, zjistili statistici

Tak, aby inflační očekávání krotila, jak jen to bude možné (70 procent inflace nyní „dovážíme“, jak nedávno uvedl v televizním rozhovoru s autorem textu guvernér ČNB Jiří Rusnok, a s dováženou inflací ČNB těžko něco zmůže, pozn. aut.).

Stále pravděpodobnější je tudíž to, že na měnověpolitickém zasedání už teď koncem září zvýší centrální banka základní sazbu hned o 0,5 procentního bodu. Naposledy takto razantně ČNB zvyšovala základní sazbu před bezmála čtvrtstoletím, v červnu 1997, při tehdejší měnové krizi.

Na poplašnou úroveň srpnové inflace a očekávané razantní kroky ČNB už včera rychle zareagoval trh. Upravil svá očekávání právě ohledně utahování měnových šroubů centrální banky.

V příštích dvanácti měsících tak podle nynějších sázek trhu dojde k nárůstu základní úrokové sazby české centrální banky z nynější úrovně 0,75 procenta na 2,25 až 2,5 procenta. Přitom ještě předevčírem trh sázel na to, že to bude jen do pásma od dvou do 2,25 procenta.

PSALI JSME:
Inflace akceleruje, ČNB urychlí růst úrokových sazeb

Pokud by se základní sazba ČNB dostala až na 2,5 procenta, jak nyní nově sází trh, a tam se udržela po nějaký čas, kromě jiného znatelně zdraží hypotéky. Když byla naposledy základní úroková sazba ČNB po delší dobu na úrovni 2,5 procenta, v letech 2006 až 2007, pohybovala se průměrná úroková sazba hypoték v ČR v pásmu od zhruba čtyř do 4,4 procenta.

Nyní průměrná sazba hypoték činí přibližně 2,3 procenta. Nelze tedy vyloučit, že právě i kvůli včerejší poplašné inflaci zdraží hypotéky v ČR v příštích dvanácti měsících v průměru až o dva procentní body. To už by znamenalo zásadní zhoršení dostupnosti financování vlastního bydlení. A také problém pro ty, co už nyní splácejí svoji hypotéku takzvaně „na krev“.

Trh nyní míní, že základní sazba ČNB vystoupá nejvýše ve zhruba právě dvanáctiměsíčním horizontu a pak bude zase klesat. S tím by ustal i tlak na zdražování hypoték. Jenže pokud by se centrální bance nepodařilo zkrotit razantním zvýšením základní sazby inflační očekávání a ta by se propsala do mzdových vyjednávání, hrozí trvalejší výraznější inflace.

Tu navíc může podpořit nynější veřejná diskuse o klimatickém balíčku EU, „Fit for 55“, která v lidech upevňuje přesvědčení, že zelená opatření a kroky typu nástupu elektromobility budou nákladná a že zásadně neblaze dopadnou na peněženky řadových občanu. Budou-li nákladná, budou inflační.

PSALI JSME:
Bez detailních dopadových studií je přijetí klimatického balíku EU jen aktem víry

Stačí se podívat třeba do sousedního Německa, které jde v čele snahy o zazelenání Evropy a dosažení vytyčeného cíle uhlíkové neutrality do roku 2050.  V Německu inflace není o nic slabší než v ČR, dosahuje tam dokonce takřka třicetiletých maxim. Třeba elektřina je teď v Německu nejdražší v dějinách.

Inflace v Česku letos ještě zrychlí, až k úrovni pěti procent, a stejně tak nabere dále na tempu právě v Německu a jinde v EU. Pořádně k jejímu roztočení přispěje kromě jiného další růst cen zemního plynu, který souvisí se snahou o zelenější Evropu. Velkoobchodní cena plynu letos v EU stoupla o 200 procent, na rekord.

Drahý plyn zdražuje elektřinu, neboť ta se vyrábí právě i z něj. A také samozřejmě z uhlí. To tedy také zdražuje, coby náhražka plynu. K výrobě elektřiny z uhlí je třeba emisních povolenek, takže i jejich cena letí vzhůru, na historicky rekordní úroveň. Už citelně přesahuje 60 eur za kus. Letos na podzim a v zimě tak energie – plyn i elektřina – zdraží domácnostem v EU, i těm českým, až o 25 procent.

Kromě toho, že letos v Evropě málo foukalo, takže větrné elektrárny vyrobily jen poměrně málo elektřiny, je dalším důvodem růstu cen energií v EU fakt, že Gazprom omezil své dodávky plynu. Letos v prvním pololetí byly zřetelně nižší než ve stejném období let 2018 nebo 2019.

PSALI JSME:
Zemní plyn pro české domácnosti výrazně zdraží. Rusko omezuje své dodávky

Výsledkem je, že třeba v Irsku v těchto dnech vážně hrozí blackout. Jinými slovy, Kreml Evropu „skřípnul“. A ta nyní bude moc ráda za rychlé plné zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který byl dokončen zrovna včera – příhodnější dobu k dokončení si tedy Kreml ani nemohl přát.

Spuštění plynovodu bude tedy také hladké a nerušené, jak jen si v Moskvě přejí. Ostatně ruský prezident Vladimir Putin už přispěchal s tvrzením, že plynovodem bude dodávat Německu plyn třikrát levněji, než jaké jsou nyní jeho ceny v EU. Rozděluje a možná i opanuje. Éra povážlivě vzrůstající energetické závislosti EU na Rusku tím ale teprve začíná.

Ceny energií, včetně plynu, jsou z jádrové inflace, jak už víme, vyloučeny. Nicméně očekávání lidí a firem, že zelenání Evropy bude pro celou evropskou ekonomiku znamenat velké náklady, nejen energetické, ale i geopolitické, v nich může upevnit dojem, že výrazná inflace bude opravdu trvalejšího rázu.

Pak by skutečně nastala nová etapa vyššího cenového růstu, která v době mizivě úročených úspor (v ČR se úroky úspor teď zvedají, byť pomalu) může přinést sociální bouře, a nakonec i smést ambiciózní zelené projekty EU.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Nebyli jsme daleko od scénáře, kdy se lidi vyvalí do ulic a začnou rabovat,“ říká ekonom Vávra

Zavřít reklamu ×
  1. Inflace 4,1% je průměrem za poslední rok. Aktuální Inflace je ve skutečnosti mnohem vyšší, protože ještě na podzim 2020 žádná inflace nebyla. Jednoduše se dá spočítat z měsíčních dat, že inflace za poslední půlrok je 3,1% (přepočítaná per annum je pak 6,2%), stejným způsobem za poslední čtvrtrok je 8,8% per annum. Pro toho kdo nerozumí jednoduché matematice bude překvapivý report o inflaci za měsíc září, inflace téměř určitě překročí 5%, pokud trend bude pokračovat, tak by měla být 5,4%. Pokud bude vyšší, bude to znamenat akceleraci inflace. Pokud bude nižší než 5,4% tak bude slábnout.

  2. Včera jsem kupoval obkladové palubky (12mm) . Před rokem stály asi 200kč /m2 . Dnes 430kč/m2 .

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB