Je nyní otázkou, zda se růst základní úrokové sazby zastaví na úrovni šesti procent, nebo ještě výše. Nelze vyloučit letošní růst základní sazby až na 6,25, nebo dokonce 6,5 procenta. Dalším inflačním činitelem je kromě důsledků pandemie a ukrajinské války čerstvě také mohutný lockdown v Číně, která bojuje prostřednictvím své politiky nulové tolerance s novou vlnou šíření covidové nákazy.
Dochází tak k vážnému narušení logistiky v Číně a tamních přístavech, což vyvolá inflační vlny po celém světě. Tyto se přidají k již existujícím inflačním tlakům v podobě „pandemické“ a „válečné inflace“. Citelně inflační by bylo také odstřižení České republiky a potažmo EU od ruských energií, zejména od plynu.
Proinflační rizika tedy nepolevují, což je další důvod, proč se dnes ČNB rozhodla zvýšit základní sazbu vydatněji, než se čekalo. Je dále otázkou, kudy se bude ubírat měnová politika ČNB ve druhé polovině letoška, kdy již centrální banku povede jiný guvernér než Jiří Rusnok a obměny dozná také bankovní rada.
Pokud by v čele ČNB stanul například Vladimír Dlouhý, o němž jako o favoritovi spekulují média, nelze vyloučit, že ve druhé polovině roku bude ČNB méně razantní ve zpřísňování své měnové politiky, než pokud by se stal guvernérem třeba některý ze stávajících viceguvernérů.
Ti totiž podporují jestřábí postoj většiny současné bankovní rady, zatímco Dlouhý, šéf Hospodářské komory, jež prosazuje zájmy i malých a středních podniků ČR, bezprostředněji vnímá nepříznivý dopad razantního utahování měnověpolitických šroubů právě na podnikovou sféru ČR.
Právě vyhlídka více holubičí bankovní rady mohla přispět k tomu, že se dnes bankovní rada ještě ve starém složení rozhodla pro, jestřábí, tedy razantnější než předpokládané zvýšení základní sazby. Analytický tým ČNB má v instituci svůj vliv a může si takto připravovat půdu pro působení pod novým vedením.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
