Síkelův budoucí úřad se letos také snaží o posílení spolupráce EU a Nigérie v oblasti výzkumu a přístupu ke vzdělání či o naplnění iniciativy EU a latinskoamerických a karibských zemí směřující k utváření inkluzivních a rovnoprávných společenstev. V neposlední řadě se stará o podporu dodavatelských řetězců v segmentech produkce kávy a čaje a lesnictví v Laosu.
Jak vidno, agendou Síkelova eurokomisařství je klasická rozvojová pomoc, ovšem tedy s nulovým přímým vlivem na občany EU. Z pohledu Nepálu, Zambie či Laosu je to tedy možná silné portfolio, z pohledu zemí EU a jejich občanů nikoli.
O tom ostatně svědčí i to, že Jutta Urpilainenová, dosavadní eurokomisařka pro mezinárodní partnerství, má v českých celostátních médiích, tištěných a audiovizuálních, rozhlase i televizi, za dobu svého působení ve funkci celkem šest zmínek. Tedy průměrně zhruba jednu do roka. To je skoro nejméně ze všech členů nyní končící Evropské komise.
Síkelovo budoucí eurokomisařství tak patří mezi ta úplně nejméně viditelná a skloňovaná v českých médiích, což rovněž příliš nesvědčí o jeho síle či důležitosti. Alespoň tedy ne z hlediska českého občana, potažmo občana EU.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Rozdělování bubáků, nic pro nas přinosného..neschopný slovák.