Co bude s Green Dealem po volbách do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční během tohoto víkendu v celé Evropské unii, mimo jiné rozhodnou i o budoucí podobě tzv. Green Dealu, neboli Zelené dohodě pro Evropu.
Nejvíce šancí na znovuzvolení do čela Evropské komise má dosavadní předsedkyně Komise von der Leyenová. Ilustrační foto: European Parliament from EU – Ursula von der Leyen presents her vision to MEPs, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=80450556

Abychom mohli odpovědět na otázku budoucnosti Green Dealu, musíme se vydat o pět let zpátky, kdy se formovalo složení současné dosluhující Evropské komise (EK) v čele s Ursulou von der Leyenovou. Ta si v roce 2019 zajistila své místo předsedkyně Evropské komise těsnou většinou v Evropském parlamentu (EP) – o pouhých devět hlasů.

Tu si zajistila díky podpoře EPP (evropští lidovci, pozn. aut.), Renew (liberálové) a S&D (evropští socialisté). Získala také řadu hlasů od strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Což se letos určitě nebude opakovat, protože v posledních letech von der Leyenová obě strany kritizovala za jejich údajná selhání v oblasti fungování právního státu. Klíčové portfolio komisaře pro klima získal v souladu s rozdělením moci mezi koaliční strany Frans Timmermans, neblaze proslulý socialista, odpovědný za klimatickou politiku Komise, prezidentkou EK mnohokrát podpořený.

Jak vidno z nedávné minulosti, budoucnost Green Dealu záleží nejen na tom, jak dopadnou volby, ale také, kdo stane v čele budoucí Komise a kdo převezme agendu Green Dealu. Nejvíce šancí na znovuzvolení má dosavadní předsedkyně Komise von der Leyenová. K tomu, aby byla znovu zvolena, ale musí překonat dvě hlavní politické překážky.

Za prvé, potřebuje získat podporu od kvalifikované většiny 27 lídrů EU v Evropské radě během prvního povolebního setkání na konci června. Za druhé, musí získat alespoň 361 hlasů od 720 poslanců Evropského parlamentu.

Klíčová otázka je, kde získá oněch 361 hlasů. Jediná šance, jak změnit Green Deal, je vítězství „středo-pravicové“ většiny. Evropští socialisté již teď totiž dávají najevo, že chtějí hájit Green Deal v současné podobě.

To mimo jiné několikrát zopakovala španělská vicepremiérka Teresa Riberaová, socialistka, která vede kampaň ve jménu zelené politiky EU a která v příští EK aspiruje na pozici komisařky pro Green Deal. Socialisté a liberálové také již dali jednoznačně najevo, že nepodpoří von der Leyenovou, pokud se spojí s ECR, vedenou italskou premiérkou Meloniovou.

Je známo, že von der Leyenová s italskou premiérkou velmi dobře vychází. Podpora Meloniové by mohla být pro její nominaci v Radě klíčová, když její strana Bratři Itálie jde na cestě k získání nejméně 23 křesel, což je více, než bude mít Česká republika se všemi svými europoslanci.

Námluvy von der Leyenové a Meloniové mají ovšem hned čtyři velká rizika. Jednak ji za to kritizuje v současnosti nejsilnější evropská figura, francouzský prezident a liberál Emmanuel Macron. Za druhé, socialistický německý kancléř Olaf Scholz by rád viděl v čele Komise někoho ze svého tábora.

A za třetí je známa animozita von der Leyenové s Němcem Manfredem Weberem, předsedou její vlastní středopravé Evropské lidové strany (EPP), která již delší dobu kritizuje plíživý enviromentalismus EU. Weber navíc sám očekával, že v roce 2019 bude příštím předsedou EK on sám, ale po intervenci francouzského prezidenta Macrona ho nahradila právě von der Leyenová.

Čtvrtým rizikem pro von der Leyenovou může být právě její minulé spojenectví s Fransem Timmermansem. V posledních měsících se v Bruselu mluví o Timmermansovi a jeho šéfovi kabinetu Samsomovi se směsicí odporu a nevraživého obdivu k tomu, jak prosadili Zelenou dohodu napříč bruselskou mašinérií.

V polovině roku 2021 nizozemská dvojice navrhla balík předpisů, fondů a omezení zaměřených na splnění nových cílů EU v oblasti klimatu. Setkala se s odporem mnoha evropských komisařů. Během mnoha desítek hodin diskusí Komise nakonec souhlasila jednomyslně s návrhy Timmermanse a nutno říct, že právě s podporou von der Leyenové.

Naštěstí Nizozemec opustil Komisi v polovině roku 2023 kvůli neúspěšné kandidatuře na nizozemského premiéra. Von der Leyenová vzala jako náhradu kolegu z EPP Wopkeho Hoekstru a materii Green Dealu převzal slovenský komisař a vicepresident Komise Maroš Šefčovič.

Ten opustil enviromentální rétoriku a začal pragmaticky přizpůsobovat Green Deal potřebám evropského průmyslu. Co je teď nejhorší, požadavky zelené revoluce v příštích letech hrozí prolamovat dosavadní tabu. Mezi tyto požadavky patří právní povinnost stanovit nové klimatické cíle pro rok 2040 hned po vytvoření příští Komise.

Podle oficiálního vědeckého poradního výboru EU bude také nezbytný tvrdší přístup k emisím ze zemědělství, veřejné financování na stimulaci investic do čisté energie, průmyslová strategie na podporu domácích zelených technologií a mnohem štědřejší sociální zabezpečení, které zmírní ránu nejchudším. Komunity a ty, které přechod nejvíce zasáhl.

Tyto ambice jsou neslučitelné s volebními programy středo-pravicových stran sdružených v EPP a ECR. Jejich cílem je naopak revidovat přijaté enviromentální politiky, včetně zrušení zákazu prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035.

Počátkem března v Bukurešti, když získala nominaci své strany EPP do voleb do EU, oslovila von der Leyenová delegáty EPP s vizí Green Dealu jako motoru evropského průmyslu, přesně v intencích současného přístupu Maroše Šefčoviče. Doufejme, že nová Komise půjde právě touto cestou.

Autor je analytik legislativy EU a kandidát do Evropského parlamentu
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  1. JK Jindřich Koudelný

    Ve volbách do EU parlamentu lidé vcelku jasně vzkázali současným politikům, že jejich tlak na změny směrem k zelené společnosti nechtějí!! Jak se stále více ukazuje, je to nesmysl, který nemá reálné základy! Technologie, které přechod na nulovou emisi skleníkových plynů jsou buď extrémně drahé, neúčinné, nebo v některých oblastech ani dosud neexistují!! Myslím, že pro Evropu by bylo nejlepší vrátit se k základům funkce EU, tedy jen zajištění volného pohybu osob a zboží a nezasahovat do věcí jako je maximální ohyb okurky, či banánu – to opravdu není pro občany EU důležité!! Navíc by měla EU začít skutečně důrazně a efektivně začít bránit vnější hranice a to nejen vůči migrantům z Afriky! Také by měli změnit přístup z hlediska dotací a různých dávek!! Kdo nepracuje ať nejí (výrok naších předků, kteří byli modřejší než dnešní politici). Dotace na vše možné křiví trh a jedná se dnes spíše o veřejně schvalovanou defraudaci, či rovnou korupci!! Pokud se toto v budoucnu nezmění, mám obavy z občanské války, a to snad nikdo nechce!!

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB