Dospělí lidé tráví v práci zhruba jednu třetinu svého života. Na základě aktuálního průzkumu Taylor Wessing provedeného v České republice, se pak téměř 61 % dotázaných zaměstnanců vyjádřilo, že se setkalo s pracovním stresem. Stres může spustit například nadměrné pracovní vytížení, časově náročná práce, konflikty s nadřízenými a ostatními zaměstnanci, nedostatečná soudržnost týmu, šikana na pracovišti, zbytečná práce a nízké mzdové či platové ohodnocení.
Pokud se zaměstnanec nachází v takovém pracovním prostředí dlouhodobě, může to vést k duševním poruchám a závažným zdravotním problémům v podobě depresí, či syndromu vyhoření. Ten se začíná skloňovat čím dál častěji a ve Spojených státech amerických byl dokonce zařazen mezi nemoci z povolání.
Ale ani v tuzemsku není dobré problematiku duševních nemocí podceňovat. V roce 2017 se Česká republika zařadila do první desítky v žebříčku zemí s nejhojnějším výskytem depresí. A podle statistik České správy sociálního zabezpečení byly v roce 2018 duševní poruchy a poruchy chování druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
Mentální zdraví má obrovský vliv
Mentální zdraví zaměstnanců se řeší jak na národní, tak evropské úrovni, kdy se přijímají opatření a preventivní programy zabývající se touto problematikou. Ministerstvo zdravotnictví například zaštiťuje program Zdraví 2020, který má za cíl implementovat celosvětový program WHO v České republice. V jeho rámci byl vypracován také návrh reformy péče o duševní zdraví nesoucí název Národní akční plán pro duševní zdraví, kdy je jedna část věnována právě problematice duševního zdraví.
Další významnou národní iniciativou v oblasti mentálního zdraví zaměstnanců je soutěž o titul Podnik podporující zdraví, která je pořádaná Státním zdravotním ústavem opět ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Tato soutěž probíhá v České republice již od roku 2005 a mohou se jí zúčastnit všechny podniky a organizace, které jsou českými právními subjekty. Předmětem hodnocení je nejen úroveň povinné péče o zaměstnance daná legislativou, ale také nadstavbová opatření.
Podle Alice Hejzlarové, řídící partnerky advokátní kanceláře LP Legal, je prevence v oblasti duševního zdraví a péče o zaměstnance je zásadní, protože řešení následků je vždy časově i finančně náročnější: „Zaměstnavatelé by tak neměli ochranu zdraví na pracovišti pojímat pouze a jen po stránce tělesné. Mentální zdraví má obrovský vliv na to, jak zaměstnanci přemýšlejí, komunikují, učí se a vyvíjejí, což dozajista ovlivňuje také to, jak pracují, a jak se ve výsledku vyvíjí celá firma.
Inspirace ze zahraničí
Přestože už i zaměstnavatelé v České republice začali problematice mentálního zdraví svých zaměstnanců přikládat mnohem větší váhu, stále máme ve srovnání s některými vyspělými zeměmi co dohánět.
Jednou ze zahraničních firem, která úspěšně podporuje mentální zdraví svých zaměstnanců je například dánská společnost Hedensted Kommune. Ta zvolila strategii založenou na vyprávění. Zaměstnanci jsou během tzv. „motivačních dnů“ povzbuzování k vyprávění příběhů a zážitků z pracovního života, na jejichž základě společnost vypracovává svou podnikovou politiku založenou právě na příbězích zaměstnanců a obecných doporučeních.
S revolučním přístupem přišla Creative Company – další společnost založená v Dánsku, jejíž hlavní myšlenkou je vytvářet pracovní místa podle schopností a dovedností určité osoby, místo přizpůsobování se již existující pracovní pozici. Španělská firma „R“ zase do svého harmonogramu zařadila individuální rozhovory mezi odborníky a zaměstnanci, jejichž cílem je porozumět aktuální profesní situaci zaměstnanců a dát jim pocit smysluplnosti jejich práce.
