Důkazem je globální ekonomika, která je sice v různých svých částech vychýlena či poškozena, ale minimálně pokud jde o tempo růstu, je již nyní na předpandemických hodnotách.
Krocení inflace
Důsledkem šokového zastavení ekonomiky, způsobeného tvrdými lockdowny z loňského roku, a poměrně rychlým restartem v roce letošním, je vysoká inflace, tedy růst cen zboží a služeb. V tuzemsku je aktuálně inflace na hodnotě šesti procent, tedy na hodnotě, kde byla naposledy v roce 2008.
Inflace nezasahuje pouze peněženky spotřebitelů, ale také jejich úspory. Jedním z důsledků pandemie byl nárůst nejistoty a obav domácností, který spolu s nemožností spotřeby kvůli lockdownům a omezením vedl k rekordnímu nárůstu peněz, které domácnosti drží na bankovních účtech. Tyto nespotřebované či nezainvestované peníze jsou nyní ohlodávány vysokou inflací a jejich reálná hodnota každým dnem klesá.
Tím nejpovolanějším orgánem, který má krocení inflace přímo daný zákonem, je Česká národní banka (ČNB). Ta podle očekávání loni vytáhla z rukávu nejúčinnější zbraň na boj s inflací, tedy úrokové sazby.
Jejich zvyšování vede ke zpomalení či ochlazení ekonomiky, a tedy i k poklesu poptávky a tím pádem k poklesu růstu cen. Co bylo pro mnohé překvapením, byla rychlost a objem v jakém ke zvedání došlo. Zatímco na začátku loňského roku byla sazba 0,25 procenta, na jeho konci roku to bylo 3,75 procenta.
Hypotéky
Růst hladiny základní úrokové sazby k současným téměř čtyřem procentům nemohl zůstat bez dopadu na sazby hypotečních úvěrů. Rok 2021 byl přitom ve znamení obrovského vzedmutí hypotečního trhu. Za loňský rok je celkový objem poskytnutých úvěrů na bydlení odhadován na rekordních 420 miliard korun. Tento trend se zcela jistě v roce 2022 zpomalí.
Lákavé sazby hypoték pod dvě procenta jsou minulostí, realitou jsou nyní sazby mezi čtyřmi až pěti procenty s výhledem na další zdražování. Pokud si k tomu přidáme znovu zavedená úvěrová pravidla, lze tušit, jak rychle či naopak pomalu bude hypoteční trh růst v roce příštím.
Rekordní rok pro fondy
Tou světlejší stranou mince vysokých úrokových sazeb je dopad na nástroje peněžního trhu. Pro domácnosti to jsou především sazby spořicích účtů a terminovaných vkladů. Bohužel ani po odlepení od často nulové hranice nedosáhly sazby těchto nástrojů na úroveň inflace a ani nadále tak nedokážou uchránit vložené peníze před ztrátou jejich reálné hodnoty. A to ani zdaleka.
Naštěstí jsou české domácnosti stále vstřícnější k nástrojům investičním. Podobně jako pro hypotéky, i pro investiční fondy byl loňský rok rekordní. Lze očekávat, že objem majetku českých domácností a firem v investičních fondech bude na konci roku 2021 na hodnotě přibližně 700 miliard korun. Dalších více než 250 miliard korun pak za loňský rok vykážou fondy kvalifikovaných investorů.
Rokem 2022 nás bude provázet zdražování
Investorům, tedy i těm, kteří své peníze svěřili investičním fondům, loňský rok přál. Zejména to platí pro ty, kteří investují do fondů akciových.
Ty se vezly na optimistické vlně, hnané částečně pozitivními signály z oživující globální ekonomiky a dobrými hospodářskými výsledky firem a částečně neutuchajícím přílivem peněz z rozpočtů centrálních bank. Tak jako tak, převážně dvouciferné výnosy akciových fondů jsou určitě potěšující.
A co nás čeká v roce 2022? Zatím se zdá jisté, že ČNB ještě o něco výše posune úrokovou sazbu. Efekt utlumení ekonomiky by se však měl dostavit až se zpožděním. Je tedy jisté, že všeobecné zdražování tady s námi ještě chvíli bude.
Autor je vedoucí analytického oddělení společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)
