Na rozdíl od zlata má digitální měna převážně spekulativní využití. Nelze z ní nic vyrobit. Nemá žádnou elektrickou vodivost využívanou v průmyslu a inertnost ceněnou ve zdravotnictví. Vyrobit z ní šperky, které kdysi pradávno začaly určovat cenu a význam zlata, taky není možné. Jeho užitná hodnota a všeobecná použitelnost je minimální a navíc drahá. Bitcoin jako něco neuchopitelného žije jen v matematické abstrakci. A ve víře lidí, že má nějakou cenu.
Z celkové „hodnoty“ virtuálních měn může za týden zmizet půl bilionu dolarů buď v investicích, nebo v očekávaných ziscích. A to se také v dubnu stalo.
Není to tak dlouho, kdy média informovala o raketovém růstu hodnoty virtuálních měn, které měly absorbovat 2,2 bilionu dolarů. O týden později s poklesem ceny bitcoinu, s nímž se obvykle vezou i ostatní kryptoměny, to bylo již jen 1,7 bilionu dolarů.
Půl bilionu dolarů prostě zmizelo jako obláček kouře. Dovede si představit, že by třeba z londýnských bankovních trezorů, kde aktuálně leží 9461 tun zlata v hodnotě 514 miliard dolarů, všechno zlato za pouhý týden zmizelo?
Bitcoin letos bobtnal tak, že si připsal 70% zisk. Ethereum přidalo dokonce 200 procent. Volatilita za pár let existence bitcoinu však dosáhla 400 %! Vzpomene si někdo, že „hodnota“ všech vytěžených virtuálních bitcoinů činila 23. února jeden bilion dolarů? Za pár týdnů to byly dva biliony. Pak ale přišla noc na 23. dubna, kdy kryptoměny ztratily čtvrt bilionu dolarů tržní kapitalizace. Za pouhou jednu noc.
Když byl bitcoin na vrcholu, cena jednoho pomyslného žetonu byla vyšší, než cena kilogramu zlata. Víte však o někom, kdo by místo kilogramu zlata chtěl jeden bitcoin? Asi budete znát odpověď.
