Některé ze společností už i bilancovat začaly a přinesly ne zrovna přívětivé výsledky. Společnosti, jako Alphabet (Google), Amazon či Meta, plánují letos ve velkém propouštět. Celkově by jejich řady mohlo opustit několik desítek tisíc lidí, což jasně poukazuje na to, že zejména technologické společnosti nevstupují do roku 2023 v nejlepší kondici.
Centrální banky v nelehké situaci
Jednoduchou situaci určitě nebudou mít ani centrální banky po celém světě, které nesvádí boj jen s nadměrnou inflací, ale postupně už i s relativně vysokými úrokovými sazbami. Aktuální sazby už nenechávají příliš mnoho prostoru ke zvyšování, i přesto, že inflace je ještě poměrně daleko od dlouhodobého dvouprocentního cíle.
To si samozřejmě ve velkém uvědomuje i trh, který už začíná pomalu předpokládat takzvaný „pivot Fedu“. Fed, americká centrální banka, je podle různých ekonomů či analytiků v poměrně prekérní situaci, ze které se jen tak snadno nemusí dostat.
Přestože představitelé této centrální banky stále hovoří o navyšování úrokových sazeb, trh očekává opačný směr v podobě postupného snižování daných sazeb tzv. pivot. Právě rozhodnutí Fedu, ale i jiných centrálních bank, jako například Evropská centrální banka, Bank of Japan či Bank of England, mohou trhy v prvním kvartálu velmi zamávat.
Pokud by se centrální banky tvrdohlavě držely svých předchozích vyjádření a na příštích setkáních by neustále zvyšovaly úrokové sazby, analytici předpovídají, že by takto mohli dotlačit své jurisdikce do recese.
Naopak, pokud změní aktuální azimut a nejenže přestanou se zvyšováním úroků, ale začnou úroky opětovně snižovat, nemusí se jim podařit inflaci plně zkrotit a ta se může hýbat na vyšších jednociferných úrovních ještě pořádně delší dobu.
Inflace a Ukrajina bez jasných řešení
Inflace je dalším, stejně podstatným, ukazatelem toho, co od trhů očekávat. Inflace je ve většině zemí vysoko nad dlouhodobým dvouprocentním cílem. Je téměř jisté, že v prvních třech měsících letošního roku se inflace nějak extrémně nepřiblíží tomuto cíli, i přesto, že lze odvodit, že centrální banky o to budou usilovat právě různými monetárními politikami. První tři měsíce by ale v tomto neměly přinést žádné zásadní rozluštění.
Neméně podstatný vliv na celkovou situaci na trzích, zejména na těch komoditních a akciových bude mít situace na Ukrajině. Pokud se spor mezi Ruskem a Ukrajinou nevyřeší v následujících třech měsících (což mnozí považují téměř za nemožné, pozn. aut.), pak zejména několik instrumentů právě z komoditních trhů může začít pociťovat větší tlak. Ukrajina se hned v několika řadí mezi největší a nejpodstatnější světové vývozce či producenty. Jde například o suroviny, jako jsou kukuřice, pšenice, slunečnicový olej či syrové železo.
Inflace, úrokové sazby či Ukrajina. Témata, která se řeší ve spojení s finančními trhy již minimálně několik měsíců, budou pravděpodobně i nosnými tématy těch nejbližších tří. Jelikož žádný z daných problémů ještě nenašel jednoznačné řešení, příští tři měsíce poslouží k tomu, aby se zodpovědní lidé podívali na to, co se v roce 2022 stalo, jak to lze v co nejkratším časovém horizontu změnit a jak to může ovlivňovat trhy v roce 2023.
Autor je analytik portálu investro.com
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
