Z průzkumu, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici, vyplynulo, že téměř 53 procent IT profesionálů tráví v práci osm až devět hodin denně. Druhou nejčastější odpovědí bylo rozpětí 6-7 hodin (26,03 %). Na třetím místě se překvapivě umístila odpověď méně než šest hodin (10,39 %). Zbytek pracuje déle, než devět hodin, nebo čas strávený v práci nechtěli respondenti přiznat.
Na otázku, zda by chtěli jet na tzv. workation, tedy možnost vykonávat svou práci odkudkoliv na světě, odpověděly 42 procenta, že nemají zájem. Téměř 20 procent uvedlo, že takové možnosti využívají a 38 procent by rádi na workation odcestovalo, ale zaměstnavatel jim to neumožnuje.
A dovolená? Více než polovina IT developerů uvedla (bylo možné zvolit z více variant, pozn. red.), že ideální dovolenou pro ně je nicnedělání v pohodlí domova. Na 41 procent respondentů současně preferuje aktivní dovolenou v zahraničí a 31 procent rádo prozkoumává tuzemsko.
Středoevropští ajťáci (průzkum se uskutečnil v České republice, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a na Ukrajině metodou CAWI, pozn. red.) ve svém volném čase nejčastěji sledují filmy či seriály (64,77 %). Sport a fyzickou aktivitu uvedlo jako své hobby 57,22 procenta z dotázaných. Na třetím místě se umístil čas strávený s přáteli a rodinou (56,29 %).
Téměř 70 procent IT profesionálů odpovědělo, že filmy a seriály konzumují skrze Netflix. HBO Max sleduje 40 procent respondentů a na třetím místě se umístil kanál Disney+, i přes svou krátkou přítomnost na trhu střední a východní Evropy. Nejoblíbenějším žánrem je sci-fi, které pravidelně sleduje 56 procent dotázaných a na třetím místě se po komediích umístilo fantasy (42,16 %).
Pokud jde o gaming, ajťáci ve většině případů (76 %) preferují hraní na klávesnici. Necelá čtvrtina hraje jednu až dvě hodiny týdně, pětina jich pak hraje méně než hodinu týdně a další pětina stráví hraním her tři až čtyři hodiny. Nejraději hrají RPG hry (43,14 %), střílečky (31,52 %) a dobrodružné hry (24,44 %). Pětina respondentů uvedla, že hry nehraje vůbec.
Téměř tři čtvrtiny respondentů v průzkumu uvedly, že jsou zadaní. Svou partnerku či partnera potkali v necelé třetině případů na škole, skrze své známé (22,67 %) a více než jedna pětina uvedla, že se seznámili díky mobilní aplikaci. Na 40 procent účastníků průzkumu uvedlo, že jsou spíše „noční sova“, 34 procent se cítí být „skřivany“ a 26 procent jsou „neustále unavení holubi“.
A zdá se, že nejméně jeden ze stereotypů o ajťácích má reálné podklady: Necelé dvě třetiny oslovených se považují za introverty a dalších 26 procent se nedokáže zařadit ani mezi introverty, ani mezi extroverty. Přes tři čtvrtiny respondentů průzkumu nedrží žádnou dietu, a naopak jedí vše. Nejčastěji se ajťáci (71,8 %) stravuji doma tím, co si sami uvařili.
A teď z vážnějšího soudku. Přestože je v Česku podle údajů IT náborářské platformy Techloop momentálně více než 300 tisíc pracovníků v oblasti IT, nabídka práce pro ně mnohonásobně převyšuje poptávku. IT specialisté mají množství mezinárodních pracovních příležitostí, z nichž si lze vybírat. Není pak divu, že Česko čelí problému, jímž je odliv tuzemských ajťáků do zahraničí.
Pravděpodobně jedním z velkých lákadel je pro ně výše odměny, kterou mohou zahraniční firmy nabízet. Pro odborníky v dané oblasti nemusí být nabídka nijak lákavá, ovšem pro IT odborníka žijícího v Česku s jinými náklady, může být nabízená mzda důležitým faktorem během rozhodování. Navíc – pro zahraniční firmy je již naprostým standardem práce na stoprocentní home office.
„Jednoznačným tahákem jsou vysoké mzdové možnosti zahraničních společností. Americké společnosti mohou pro špičkové odborníky nabídnout mzdu jako v Silicon Valley, ale pracovník má náklady na život v Praze,“ informoval Lukáš Cirkva, CEO a partner společnosti BCV solutions.
Např. podle portálu Payscale se výše průměrné mzdy v USA pohybuje kolem 180 tisíc korun měsíčně a průměrná mzda seniorního inženýra může být kolem 248 tisíc korun měsíčně. Náplň práce českých ajťáků se přitom prakticky neliší, ať pracují pro českou či zahraniční firmu se zaoceánským sídlem.
Kromě odlivu českých ajťáků do zahraničí, respektive jejich práci pro nadnárodní firmy, je dalším tuzemským IT problémem fakt, že v Česku je zoufalý nedostatek učitelů informatiky. Upozornila na to nedávno Soukromá střední škola výpočetní techniky (SSŠVT). Průměrná hrubá mzda učitele ve školství činí necelých 47 tisíc korun měsíčně, ICT odborníci si ale vydělají klidně i dvojnásob.
Ve státním školství roste plat učitelů úměrně s odučenými roky, starší kantoři tak mají až o čtvrtinu vyšší plat, než pedagogové do 35 let. Naopak v ICT oborech, které se vyznačují překotným vývojem nových technologií, se může stát člověk seniorním pracovníkem a přijít si na dvojnásobek nástupní mzdy už po dvou letech praxe.
„Sehnat učitele programování, to je téměř nadlidský úkol. U nás pracuje 15 ICT specialistů a kromě částečného úvazku, který považují za koníček, se nemalá část věnuje své profesi. Pro školu a studenty je to výhodné – neztrácí přehled ve vývoji oboru, jsou neustále spjatí s praxí a znají aktuální trendy,“ sdělil Martin Vodička, ředitel SSŠVT.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
