Situaci v průmyslu lze zhodnotit jednoduše jako docela negativní. Firmám stále klesají domácí a zahraniční zakázky a vypomáhají si především odbavováním dříve nahromaděných objednávek. Nižší poptávka tlačí na ceny vstupů i výstupů směrem dolů, ale rovněž zvyšuje tlak na propouštění.
V některých oborech dochází k hromadění zásob hotových výrobků, což rozhodně nelze považovat za pozitivní signál. Pokud si vypomůžeme statistikami Evropské komise, tak jde konkrétně o chemický průmysl, firmy vyrábějící stavební materiály a plasty.
Průmysl prochází poptávkovou krizí vyvolanou pokračujícím útlumem domácí i evropské ekonomiky. Zákazníci ovlivnění vysokou inflací a nejistotou odkládají své nákupy i investiční záměry, i když inflace už v podstatě odeznívá.
Jediný pozitivní aspekt nepříznivé situace v průmyslu je tlak na snižování dříve přestřelených cen. Cenová korekce, kterou zažívá řada odvětví je ve své podstatě žádoucí i z titulu nižších nákladů na vstupu – ať už jde o suroviny, energie nebo dopravní náklady.
Nejnovější PMI napovídá – podobně jako už dříve ukazatele důvěry – že druhé čtvrtletí letošního roku nebylo nijak oslnivé. Odraz ekonomiky ode dna průmysl evidentně nezajistil. Měsíční tvrdá čísla, která přicházejí se zpožděním, sice aktuálně „řídí“ pozitivní vývoj v autoprůmyslu, avšak ten vychází jen z nízkých srovnávacích základů a brzy se i ten nejspíš vyčerpá.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
