To bylo výsledkem jak vyšších cen pohonných hmot, které odrážely nárůst cen ropy na světových trzích, tak dopady vládních opatření v některých členských státech eurozóny. V rámci jádrové inflace se stále drží vysoko dynamika cen služeb, která se v červenci snížila o 0,1 procentního bodu na čtyři procenta meziročně.
Svižný růst mzdových nákladů přitom podle nás udrží inflaci v tomto oddíle poblíž současných úrovní i po zbytek letošního roku. Vysoká srovnávací základna by sice měla celkovou meziroční inflaci na podzim přiblížit do blízkosti dvou procent, po odeznění tohoto efektu však očekáváme, že ještě do konce letošního roku opětovně překročí 2,5 procenta meziročně.
Trhy v zámoří vyčkávají na hlavní události tohoto týdne. Již ve středu středoevropského času večer oznámí svoje rozhodnutí americká centrální banka – Fed. Současné nastavení úrokových sazeb s největší pravděpodobností zůstane zachováno na 5,25-5,50 procenta.
Ještě důležitější ale bude, zda na tiskové konferenci šéf Fedu Jerome Powell potvrdí záměr brzy zahájit cyklus uvolňování měnové politiky, který podle nás i finančních trhů odstartuje již na příštím zasedání v září „cutem“ (snížením, pozn. red.) o 25 bazických bodů.
V pátek je pak ve Spojených státech na programu zveřejnění počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru za červenec. Ve středu publikovaný předstihový indikátor v podobě nových pracovních míst v soukromém sektoru podle ADP reportu mírně zklamal, když meziměsíční přírůstek zaměstnanosti činil 122 tisíc oproti očekávaným 150 tisícům.
Celkově tedy středeční data vyzněla ve prospěch eura vůči dolaru. Odpoledne se eurodolarový pár obchodoval poblíž 1,084 USD/EUR, tedy o 0,2 procenta výše, než otevíral. Měny středoevropského regionu nedoznaly výrazných výkyvů. V průběhu dne dočasně oslabil polský zlotý (0,1 %), když tamní inflace v červenci zrychlením na 4,2 procenta meziročně zaostala za odhady.
Na jejím zvýšení z 2,6 procenta meziročně v červnu se přitom podepsalo především částečné zrušení stropů na ceny energií. Lehké oslabení zaznamenala také česká koruna (o 0,1 % na 25,44 CZK/EUR). Přispívají k tomu patrně stále v úterý zveřejněná slabá data o růstu tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku.
V důsledku toho došlo k navýšení sázek na čtvrteční snížení sazeb České národní banky (ČNB) o 50 bazických bodů. Aktuálně podle našeho odhadu tržní kontrakty přisuzují zhruba stejnou pravděpodobnost „cutu“ o 25 i 50 bazických bodů. My se přikláníme spíše ke snížení o 25 bazických bodů, koruna by tak mohla již ve čtvrtek část svého nedávného oslabení kompenzovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
