K říjnovému deficitu běžného účtu nejvýrazněji přispěla negativní bilance prvotních důchodů. V rámci ní pokračoval odliv dividend z přímých zahraničních investic, byl však citelně slabší než v srpnu i září.
Vzhledem k výraznému růstu cen lze očekávat, že v nominálním vyjádření se i tato položka oproti předchozím letům ustálí na o něco vyšších úrovních, v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) však její nárůst nečekáme.
Ve schodku běžného se nadále odráží také obchod se zbožím. Ten již od druhé poloviny roku 2021 nedosahuje přebytků, které v minulosti více než kompenzovaly záporné saldo primárních důchodů. Za deficitem zahraničního obchodu stojí jednak problémy v dodavatelských řetězcích oslabující vývoz a zejména v letošním roce také dovoz drahých energií.
Zatímco druhý jmenovaný faktor schodku zahraničního obchodu podle statistiky Českého statistického úřadu působil znatelně i v říjnu, problémy s nedostatkem komponent do výroby se zmírňovaly, což bylo patrné v meziročním zlepšení bilance obchodu s motorovými vozidly.
Z hlediska dalšího vývoje kurzu koruny podle nás představuje deficit platební bilance důležitý fundament, který může bránit jejímu posílení. Koruně navíc neprospěje ani nedávný propad úrokového diferenciálu a nastupující recese.
Tlaky na její oslabení tak nemusely přes minimální výkyvy kurzu v posledních týdnech říct poslední slovo. Česká národní banka má ale na druhou stranu stále dostatek devizových rezerv na pokračování současné intervenční politiky. V příštím roce tak ve výsledku očekáváme pouze mírné oslabení koruny k euru.
