Na příjmové straně totiž chybí daňové příjmy s kvartální frekvencí, což se střetává s oživením na výdajové straně mimo jiné v důsledku předfinancování některých kapitol. Výrazné meziměsíční prohloubení schodku tedy z našeho pohledu není významnou indikací rizika nesplnění plánovaného celoročního salda (-241 mld. Kč).
Výdaje byly v únoru meziročně nižší o 10,5 miliardy korun (-2,8 %). Oproti loňsku rostly transfery rozpočtům územní úrovně (+5,1 mld. Kč). Zvýšily i váhově nejvýznamnější sociální dávky (+2,6 mld. Kč), kde se promítla především řádná valorizace starobních důchodů. To více než kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, především v důsledku ukončení zastropování cen elektřiny.
Příjmy vzrostly do konce února meziročně o 24,3 miliardy korun (+8,6 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+9,1 mld. Kč) a DPH (+5,3 mld. Kč). Dynamika obou položek naznačuje, že na začátku letošního roku pravděpodobně pokračoval solidní růst mezd, který se odrážel v oživování spotřebitelské poptávky.
Schodek státního rozpočtu by se letos měl zmírnit z loňských 271,4 miliardy korun na 240 mld. Kč. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) tak letos očekáváme zúžení schodku veřejných financí na 2,3 procenta po loňských 2,7 procenta. I nadále tedy bude hospodaření výrazně lepší než průměr EU.
Působení fiskální politiky na ekonomiku bude v letošním roce podle našeho odhadu zhruba neutrální po loňské restrikci související s konsolidačním balíčkem. Očekáváme, že celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu HDP v příštích letech mírně vzroste, avšak postupně se bude stabilizovat.
Platná zákonná úprava totiž zavazuje v konsolidaci veřejných financí pokračovat. Riziko je však podle nás vzhledem k možnosti rozvolnění tuzemských fiskálních pravidel a pravděpodobným navýšením výdajů na obranu vychýleno střednědobě směrem k hlubším deficitům českých veřejných financí.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
