Deficit rozpočtu vychází letos už přes 400 mld. Kč

Analýza
Ministerstvo financí zveřejnilo počátkem týdne čísla o hospodaření vlády za letošní (leden až) květen. Čísla vedla leckoho k úvahám, že letošní schválený deficit 500 miliard korun se snad nakonec stane skutečností. Zkusme od pouhých úvah přejít ke konkrétním číslům.
Na covid můžeme svést deficit státního rozpočtu cca 167 miliard. Skutečný deficit je 262 miliardy, takže bez covidu by deficit činil kolem 95 miliard. Ilustrační foto: Pixabay.com

S využitím metodiky, kterou jsem popsal už před necelým měsícem zde, dostaneme za leden-květen 2021 následující výsledky: Příjmy jsou oproti trendu sníženy covidem o cca 81 miliard, výdaje jsou covidem zvýšeny o cca 86 miliard. Na covid tedy můžeme svést deficit cca 167 miliard. Skutečný deficit je 262 miliardy, takže bez covidu by deficit činil kolem 95 miliard.

Tomuto deficitu bez covidu za prvních letošních pět měsíců ve výši 95 miliard odpovídá celoroční „bezcovidový“ deficit cca 230 miliard. Ano, toto poslední číslo je to, které má smysl srovnávat s výsledky za minulé roky. Průměr za roky 2000-2019 činí „pouhých“ 70 miliard korun, ačkoli pokrývá i několik recesí. Z tohoto srovnání je vidět, jak výrazně se vláda loni a letos pod pláštíkem covidu „rozjela“.

Navíc je tu ale covid. Pokud by letos vládu přišel celkově například na 150 % toho, na co ji přišel v období leden-duben (prozatím, tj. za období leden-květen, je to jen 128 % – pozn. aut.), vedl by sám o sobě ke „covidovému“ deficitu ve výši cca 200 miliard.

PSALI JSME:
Státní rozpočet má nejhorší za sebou, druhá polovina roku přinese vyšší příjmy a nižší výdaje

Prostým sečtením celoročního salda covidového (-200 mld.) a bezcovidového (-230 mld.) nakonec dostáváme odhad hodnoty celkového salda státního rozpočtu za celý letošní rok: 430 miliard Kč.

Jde samozřejmě o velmi hrubý odhad, s přesností na desítky miliard (a je podmíněný nyní dostupnými informacemi). I tak už ale začíná být zřejmé, že letošní hospodaření vlády dopadne ještě o poznání hůř než loni (-367 mld.).

Taktéž začátkem týdne ohlášená představa ministerstva financí o saldu v příštím roce (-390 mld. Kč) tak může být paradoxně nakonec mírným meziročním zlepšením. Kdyby ovšem vláda a parlament nepřicházely s rozhazovačnými nápady, jako je třeba dramatická redukce zdanění mezd nebo nadzákonná valorizace důchodů, mohlo být zlepšení ještě mnohem výraznější.

Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Schodek státního rozpočtu? Noční můra, která ruší sen o udržitelnost veřejných financí

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.