S využitím metodiky, kterou jsem popsal už před necelým měsícem zde, dostaneme za leden-květen 2021 následující výsledky: Příjmy jsou oproti trendu sníženy covidem o cca 81 miliard, výdaje jsou covidem zvýšeny o cca 86 miliard. Na covid tedy můžeme svést deficit cca 167 miliard. Skutečný deficit je 262 miliardy, takže bez covidu by deficit činil kolem 95 miliard.
Tomuto deficitu bez covidu za prvních letošních pět měsíců ve výši 95 miliard odpovídá celoroční „bezcovidový“ deficit cca 230 miliard. Ano, toto poslední číslo je to, které má smysl srovnávat s výsledky za minulé roky. Průměr za roky 2000-2019 činí „pouhých“ 70 miliard korun, ačkoli pokrývá i několik recesí. Z tohoto srovnání je vidět, jak výrazně se vláda loni a letos pod pláštíkem covidu „rozjela“.
Navíc je tu ale covid. Pokud by letos vládu přišel celkově například na 150 % toho, na co ji přišel v období leden-duben (prozatím, tj. za období leden-květen, je to jen 128 % – pozn. aut.), vedl by sám o sobě ke „covidovému“ deficitu ve výši cca 200 miliard.
Prostým sečtením celoročního salda covidového (-200 mld.) a bezcovidového (-230 mld.) nakonec dostáváme odhad hodnoty celkového salda státního rozpočtu za celý letošní rok: 430 miliard Kč.
Jde samozřejmě o velmi hrubý odhad, s přesností na desítky miliard (a je podmíněný nyní dostupnými informacemi). I tak už ale začíná být zřejmé, že letošní hospodaření vlády dopadne ještě o poznání hůř než loni (-367 mld.).
Taktéž začátkem týdne ohlášená představa ministerstva financí o saldu v příštím roce (-390 mld. Kč) tak může být paradoxně nakonec mírným meziročním zlepšením. Kdyby ovšem vláda a parlament nepřicházely s rozhazovačnými nápady, jako je třeba dramatická redukce zdanění mezd nebo nadzákonná valorizace důchodů, mohlo být zlepšení ještě mnohem výraznější.
Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)