Deprese často zaútočí o Vánocích

Vánoce jako svátky radosti a veselosti? Ne pro všechny to platí. Podle statistik jsou vánoční a novoroční svátky nejtěžším obdobím roku zejména pro osamělé lidi nebo osoby trpící duševní nepohodou.
Podle statistik jsou vánoční a novoroční svátky nejtěžším obdobím roku zejména pro osamělé lidi nebo osoby trpící duševní nepohodou. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Snaha o naplnění ideálu Vánoc a dokonalých svátků vytváří dodatečný tlak. Nedaří-li se ho splnit, přináší to mnohým další propad. Je důležité včas rozpoznat, zda jde o přechodný smutek či „blbou náladu“, anebo trvalejší vážnější stav, například depresi. V tom případě potřebuje člověk rychlou odbornou pomoc, protože neléčená deprese je potenciálně smrtelnou nemocí.

„Evidujeme případ, kdy žena ve věku okolo 40 let, dosud neléčená, začala pod vlivem krizových životních situací upadat do smutku a izolace právě okolo adventu. Dolehl na ni pocit, že nic nezvládá. S rodinou nekomunikovala, nevycházela z domova a prakticky celé dny ležela v posteli. Postupně přestala jíst a pít, trpěla nespavostí,“ líčí tisková mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová.

„Její blízcí se zhrozili a zalarmovali záchranku ve chvíli, kdy se k apatii přidružily ještě i halucinace. Podle psychiatrů byla žena hospitalizovaná doslova v hodině dvanácté, protože její fyzická schránka byla naprosto vyčerpaná a psychicky se neustále zhoršovala,“ dodává mluvčí.

Léčba akutního stavu zmíněné ženy byla podle Svobodové dlouhodobá a náročná, nyní se pomalu vrací s odpovídající medikací alespoň částečně do běžného života, nicméně byl jí přiznán invalidní důchod z důvodu deprese.

Stále dochází na terapie a je pod dohledem odborníků.

„V posledních letech se v České republice zvyšují počty diagnostikovaných depresí. Nejvíce se to týká žen a mladých lidí ve věku od 20 do 40 let. Určitě velký nárůst přineslo období covidové pandemie; Národní ústav duševního zdraví v roce 2017 udával, že v Česku trpí depresí zhruba čtyři obyvatel. V roce 2020 už to bylo 12 procent,“ uvádí Karolína Štípská, koordinátorka vzdělávání z platformy Nepanikař.

„I proto podpořila Uniqa on-line kurz pro rodinné příslušníky postižených osob, jenž byl připraven slovenskou Ligou za duševné zdravie. Kurz pomůže okolí nemocného poznat, jak ho podpořit a jak s ním komunikovat. Je to vlastně jakási analogie první pomoci při fyzických zraněních,“ říká ředitelka Brand & Marketingu pojišťovny Silvia Vlasková.

„Depresi provází dlouhodobá únava, mnohdy pocit jakési vzdálenosti, oddělenosti od okolí, ztráta motivace k vykonávání postupně i těch nejjednodušších činností či nechuť komunikovat s ostatními. Ale osobně si myslím, že na depresi je jedním z nejdůležitějších znaků to, že člověk neví, proč vlastně tu svou sklíčenost má, že neví, odkud se vzala,“ řekl FAEI.cz psychoterapeut a mediátor Jiří Chvála.

PSALI JSME:
Každý třetí Čech to teď psychicky nedává. Zvykli jsme si až příliš na jisté výhledy

Pokud se už člověk dostane do tohoto rozpoložení, málokdy si pomůže sám. Někdy mohou pomoci dobří přátelé a dlouhé rozhovory s nimi, jindy zase rodina, ale někdy je potřeba se obrátit na lékaře, klinického psychologa nebo psychoterapeuta.

Počet sebevražd u mládeže hrozivě roste

Podle údajů Českého statistického úřadů ročně spáchá sebevraždu 1 600 dospělých a 60 dětí. Každý zbytečně zmařený život je tragédie. Když jde o dítě, nabírá nepředstavitelných rozměrů.

„V roce 2021 jsme zaznamenali 3 014 kontaktů na téma sebevraždy, což bylo o 35 procent více než v roce 2020, a dokonce o 63 procent víc než v roce 2019. Sebevraždy jsou aktuálně nejčastější téma, které na Lince bezpečí s dětmi řešíme. Souvisí to přirozeně i s tím, že jsou přidružené k mnoha jiným psychickým problémům. U lidí trpících depresí je zvýšené riziko sebevražedného jednání,“ varovala Regina Jandová z Linky bezpečí.

PSALI JSME:
Úzkosti, deprese, pokusy o sebevraždu. Počet Čechů, kteří jsou v mentální nepohodě, stoupá

„Obecně platí, že ženy a dívky mívají častěji problémy s depresemi a úzkostmi, ale také častěji vyhledávají pomoc, což je patrně důvod, proč jsou to muži a chlapci, kteří častěji sebevraždu dokonají,“ doplnila koordinátorka Karolína Štípská.

Ke stresorům společnosti založené na výkonu a tempu přibyly v posledních letech covid, lockdowny, záhy pak konflikt na Ukrajině, inflace a hrozba energetické krize. Čemu zabránily lockdowny ve školách, to významně zesílilo v kyberprostoru. To se týká hlavně fenoménu šikany. Naopak děti a mládež zcela ztratily přirozené sociální vazby a přímou komunikaci.

A výsledek se dostavil: Kombinace starých a nových stresorů zatopila především pod kotlem psychopatologizace dětí a mladistvých. „Psychickou pomoc v současnosti potřebují tři až čtyři děti v každé třídě. Nárůst depresí, úzkostí, poruch příjmu potravy či sebepoškozování mezi mládeží je raketový. Počet sebevražd mladistvých stoupl během oněch tří let o 110 procent,“ popisuje negativní vývoj psychiatr profesor Jiří Raboch.

PSALI JSME:
Kyberšikana je nový strašák školáků. Jak se bránit?

Období konce roku spojené s bilancováním je bohužel často podnětem k takovému jednání. „Velkou rizikovou skupinou jsou i „nezařazené děti“, tedy ty, které si okolo Vánoc ještě palčivěji uvědomují problémy ve své rodině. Pokud se s ní nestýkají a vyhýbají se jí v zájmu předcházení konfliktům, nemají často s kým svátky trávit, přitom před nimi nelze jednoduše utéct,“ podotýká Karolína Štípská.

„O Vánocích se plně projeví i problémy spojené s rozvodem. Děti stresuje, s kým budou trávit Vánoce a že už nejsou jako rodina pohromadě,“ zmiňuje další fenomén Regina Jandová.  Situaci komplikuje nedostatek dětských psychiatrů, jejichž počty nelze snadno navýšit přes noc. Nepomáhá ani fakt, že řada disponibilních odborníků vybírá za terapii a konzultace nemalé peníze. A postupný návrat nemocného do běžného života je běh na dlouhou trať.

„Můžeme a měli bychom zkoušet depresím předcházet, ne vždy jsme ale úspěšní. Rozvoj deprese a také jiných závažnějších a chronických psychických obtíží často probíhá tak, že začátky jsou v mlhách a konec v nedohlednu. Při pokusu o změnu takových stavů je v psychoterapii nutné zabývat se mnoha okolnostmi a na straně klienta i na straně odborníka je třeba hodně odvahy a hodně trpělivosti,“ uzavřel psychoterapeut Jiří Chvála.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Plískanice v duších. Jsou deprese technickými poruchami?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Víte, kdo je Mar? Když ho vidíte, hrozí vám demence

Prospíme třetinu života. A to je už dost na to, abychom se začali o svůj spánek zajímat. Trable se spánkem má dnes významná část populace. Vědci uvádějí, že nočními můrami trpí pět procent populace. Podle nové …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB