První výraznější bolesti hlavy měla Johana (redakce má její plné jméno k dispozici), které je dnes devětačtyřicet, ve dvanácti letech. Tehdy jim ale ještě nevěnovala velkou pozornost. „Vzpomínám si na okamžiky, kdy jsem najednou byla hodně unavená a pak mě začala bolet hlava. Tenkrát mi ale stačilo vzít si jeden prášek na bolest a trochu spát,“ vzpomíná žena.
Střední školu ještě zvládla bez větších problémů, ovšem při studiu na vysoké škole už občas kvůli bolesti hlavy chyběla. Aby se jí ulevilo, kombinovala různé léky na bolest. „Neměla jsem z toho příjemný pocit. Když byla možnost, raději jsem si lehla s mokrým hadrem na hlavě,“ říká.
V té době začala zdravotní potíže řešit se svou praktickou lékařkou. Ta si nejprve myslela, že za ně může zablokovaná krční páteř, rentgen však žádné takové problémy neodhalil. „Praktická lékařka proto začala mít podezření na migrénu a předepsala mi speciální léky – triptany. Byl to úplný zázrak, opravdu zabíraly. Ataky ale neustávaly,“ přibližuje Johana.
Léky i při svatbě
Záchvaty měla většinou vázané na menstruaci, během níž se jí držely i pět dní. Stejný počet dnů ji ataky každý měsíc trápily také během ovulace. „Pokud jsem chtěla fungovat, nezbývalo mi nic jiného, než si vzít prášek a tvářit se, že se nic neděje. Triptany jsem si musela vzít i ve svatební den,“ říká Johana.
Když v roce 2010 otěhotněla, záchvaty migrény přestaly, přibližně půl roku po porodu se však vrátily. O tři roky později se jí narodilo druhé dítě a intenzivní bolesti hlavy udeřily znovu. „Bylo to hodně složité období. Záchvaty se opakovaly a moje tehdy tříletá dcera za mnou chodila k posteli s mokrou utěrkou. Věděla, že mi to pomáhá,“ popisuje Johana.
V té době už měla problém i s psychikou, při záchvatu migrény totiž nebyla schopná postarat se ani o sebe, ani o děti. Péči o ně zvládala díky manželovi a prarodičům. „Trvalo mi však ještě nějakou dobu, než jsem pochopila, že problém musím začít řešit se specialistou,“ říká Johana, která se rozhodla vyhledat odborníka na bolest hlavy až ve svých 42 letech.
Protože ale v její spádové nemocnici byly v odborných ambulancích dlouhé čekací lhůty, objednala se do soukromé neurologické ordinace. „Pan doktor, který se mě ujal, mi vysvětlil, že mám při tolika záchvatech za měsíc nárok na takzvanou preventivní léčbu. Zkoušela jsem pak dlouho různé léky, záchvaty ale neustávaly,“ vzpomíná Johana.
Biologická léčba
Neurolog, k němuž docházela, pracoval současně i ve specializovaném centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Johana na jeho doporučení do centra přešla a v něm jí po neúspěšné konvenční preventivní terapii nasadili biologickou léčbu. Účinek se dostavil po první injekci, kterou od té doby dostává každý měsíc.
„Počet záchvatů migrény se snížil z deseti dnů v měsíci na jeden. Nedosahují zdaleka takové intenzity jako předtím. Na tyto ojedinělé ataky zabírá obyčejný prášek proti bolesti nebo triptany, ale slabší,“ usmívá se Johana, jejíž kvalita života se úplně změnila. Může si lépe plánovat svůj čas s rodinou i přáteli a také se bez obav věnovat své profesi – hraní divadla pro mateřské školy.
„Svou práci jsem sice nikdy nepřestala dělat, kvůli migréně to ale nebylo vždycky jednoduché. Hraní jsem mnohdy zvládala jen s pomocí triptanů,“ přiznává Johana. Do centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy dochází od zahájení biologické terapie na kontrolu každé tři měsíce.
„Psychicky mi hodně pomohla i pacientská organizace Migréna-help, o níž jsem se dozvěděla od kamarádky. Zúčastnila jsem se mnoha setkání pacientů,“ říká Johana, která v organizaci později začala sama aktivně působit jako dobrovolnice.
Milion lidí s migrénou
Poslední data z Českého registru pacientů s migrénou na biologické terapii (ReMig) ukazují, že biologická léčba u vybraných pacientů, které až několik desítek dnů sužuje sžíravá migréna, skutečně zabírá. Zvyšuje jim kvalitu života a přináší úspory zdravotnímu systému. Mnohdy to ale trvá roky, než se lidé s ostrou bolestí hlavy k účinné léčbě dostanou.
„U nemocných, kteří podstupují biologickou léčbu, významně klesá potřeba takzvané akutní terapie migrény. Pacienti sahají mnohem méně po běžných prášcích proti bolesti,“ konstatuje doktor Tomáš Nežádal z Neurologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha a zároveň předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti.
Jak vyplývá ze souhrnných dat registru ReMig za rok 2023, po biologické léčbě výrazně klesá počet dní s migrénou. „Před nasazením biologické léčby pacienti prožívali průměrně 11,6 dne s atakou nemoci. Poté došlo ke značnému poklesu, a to už od první kontrolní návštěvy po třech měsících léčby – na 4,2 dne s migrénou za měsíc,“ říká neurolog.
Připomíná, že právě akutní léky na tišení bolesti při dlouhodobém používání migrénu naopak zhoršují. S migrénou se v České republice potýká přes milion osob. Na biologickou terapii mají nárok ti, kteří trpí více než čtyřmi záchvaty migrény za měsíc a nezabírá jim preventivní léčba.
„Jde o první cílenou terapii migrény. Někteří pacienti s chronickou migrénou jsou díky biologické léčbě zcela bez bolestí,“ vysvětluje Tomáš Nežádal. Biologická terapie podle něj na jedné straně přispívá ke zvýšení kvality života nemocných, na straně druhé přináší i ekonomické úspory.
Nedostatek personálu
To potvrzují i data registru ReMig. Plyne z nich, že při zahájení biologické léčby nadužívalo akutní medikaci 34,1 procenta pacientů, po třech měsících terapie však tento podíl klesl na pouhých 3,6 procenta.
„Efekt biologické léčby je jasný a výrazný. Lidé díky ní fungují lépe a cítí se dobře i po psychické stránce. Nemusí už tak často sahat po prášcích nebo jezdit na pohotovost. To vše šetří peníze zdravotnímu systému,“ doplňuje neurolog.
Specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kde lékaři pacientům biologickou terapii nasazují, ale podle odborníků v některých oblastech republiky naráží na nedostatečný počet lékařů a sester i na chybějící prostory.
„To nám brání ošetřit více pacientů a v kratším čase,“ podotýká doktor Nežádal. Nemocní navíc mnohdy čekají na správné určení nemoci, a tedy adekvátní léčbu i několik let.
„V průzkumu, který jsme prováděli před dvěma lety, přibližně čtvrtina pacientů uvedla, že na stanovení správné diagnózy čekala více než pět let. A jedenáct procent dotázaných muselo navštívit více než čtyři specialisty, než se dobralo toho, co jim ve skutečnosti je,“ uvádí Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientská organizace Migréna-help.
Registr ReMig eviduje několik tisíc pacientů s diagnózou migrény, kteří jsou nebo byli léčeni biologickou terapií. Průměrný věk pacientů v registru je 46 let a výrazně převažují ženy. První záchvat migrény měli sledovaní pacienti nejčastěji ve věku 10 až 19 let.
