Situace je jiná než v roce 2011, kdy se kolem stříbra vytvořila bublina kvůli extrémním spekulacím kolem padajícího dolaru a zdánlivě radikální monetární politiky, kterou provozoval Fed (americká centrální banka, pozn. red.) od konce roku 2010 pod názvem kvantitativní uvolňování. Že by kvantitativní uvolňování někoho děsilo? Časy se evidentně mění.
V roce 2021 se objeví obvyklí podezřelí, kteří ženou stříbro výš. Může za to jeho dvojí status pevného aktiva a drahého kovu. Americký dolar oslabuje a investoři se musejí vyrovnat s krutou realitou. Úleva od záporných reálných úrokových sazeb je totiž v nedohlednu.
Situace se ještě zhorší, když náhle začíná růst inflace a politici nereagují dostatečně rychle. Chtějí totiž svým dosud se zotavujícím ekonomikám zajistit maximální podporu. Do poloviny roku je rychle nasazena vakcína proti koronaviru a kombinace nadměrné likvidity s příliš uvolněnou politikou vede ke zvýšení zájmu o všechna pevná aktiva.
Za rapidním růstem ceny stříbra v tomto roce, dokonce i vzhledem ke zlatu, stojí rychle stoupající poptávka po průmyslovém využití tohoto kovu, zejména kvůli zelené transformaci a fotovoltaickým článkům používaným při výrobě solárních panelů.
Dojde dokonce ke skutečné krizi nabídky stříbra, která komplikuje plnou politickou podporu investic do solární energie, za níž stojí kromě jiného prezident Biden, evropský Zelený úděl a čínský cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
Dalším problémem na straně nabídky je i skutečnost, že je víc než polovina vytěženého stříbra vedlejším produktem těžby zinku, olova a mědi, takže je obtížné neúměrně rostoucí poptávku po stříbře uspokojit.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
