Devátá šokující předpověď pro rok 2022: S novou nadzvukovou technologií přijdou nové závody ve zbrojení a nová studená válka

Téma týdne
Nejnovější zkoušky nadzvukových raket vyvolávají rostoucí pocit nejistoty. Kvůli této technologii náhle zastará značná část konvenčního, ale i jaderného arzenálu. V roce 2022 vypuknou mezi vojenskými velmocemi nové závody ve zbrojení v oblasti nadzvukových střel, protože žádná země nechce zůstat pozadu.
S novou nadzvukovou technologií přijdou nové závody ve zbrojení a nová studená válka. Ilustrační foto: Pixabay.com

Čína letos v létě otestovala hypersonický stroj, který mohl vstoupit na nízkou oběžnou dráhu a později znovu vstoupit do atmosféry, aby se následně vydal na cestu ke svému cíli. Tento test údajně šokoval nejvyšší americké vojenské představitele, přičemž předseda Sboru náčelníků štábů Mark Milley byl dokonce ochoten říci, že to pro USA znamená „okamžik Sputniku“.

To byla narážka na úspěšné vypuštění sovětské družice Sputnik v roce 1957, které Spojeným státům posloužilo jako budíček a varování před tehdejšími vynikajícími sovětskými raketovými a kosmickými schopnostmi. A současně také událost, která znamenala začátek vesmírných závodů, nejvíce ikonickou část americko-sovětského soupeření za studené války.

V roce 2022 bude z priorit financování zřejmé, že hypersonika a vesmír se stanou jádrem nové fáze prohlubujícího se soupeření mezi USA a Čínou na všech frontách – ekonomické i vojenské. K těmto závodům se však připojí i další mocnosti s pokročilými vojenskými technologiemi, pravděpodobně včetně Ruska, Indie, Izraele a EU.

PSALI JSME:
Henry Kissinger: Spojené státy a Čína jsou na prahu studené války

Nadzvukové technologie představují zásadní hrozbu pro dlouhodobý vojensko-strategický status quo. Přinášejí s sebou totiž nové asymetrické defenzivní a ofenzivní možnosti, které nabourávají dva základní pilíře vojenské strategie z posledních desetiletí.

Tím prvním je možnost zničující nadzvukové obrany proti konvenčním útokům dalekonosných bombardérů i flotile takzvaného „hlubinného námořnictva“, tedy lodí, které mohou přenést boj do jakéhokoli koutu zeměkoule bez doplňování paliva.

Hladinové lodě za miliardy dolarů riskují, že se ukáží jako „sedící kachny“ bez možnosti obrany proti hypersonickému útoku, který přilétá násobně vyšší rychlostí, než bylo dříve možné – možná až rychlostí Mach 10.

PSALI JSME:
Pátá šokující předpověď pro rok 2022: Bude oznámeno zřízení superfondu EU. Financován bude ze soukromých důchodů

Druhým pilířem z éry studené války byla doktrína vzájemně zaručeného zničení v případě jaderného konfliktu. Je totiž nesmysl zahájit jadernou válku, když bude mít protivník dost času na to, aby ze svých ponorek či pozemních stanovišť odpálil vlastní interkontinentální balistické střely se stejně destruktivní silou.

Ale rychlost a manévrovatelnost nadzvukových technologií mohou vést k přesvědčení, že lepší obrana dokáže útok zcela odrazit a zároveň umožní zasadit první úder.

Dopad na trh: Masivní financování firem, jako je Raytheon, které vyvíjejí nadzvukové technologie s možností odpálení z vesmíru, a propad firem vyrábějících „nákladné konvenční vybavení“, ať už jde o vojenské lodě nebo letadla.

Autor je vedoucí oddělení měnové strategie Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Šokující předpovědi pro rok 2022: Přichází revoluce!

Zavřít reklamu ×
  1. Tady bohužel USA pořádně zaostává, zatímco Rusko a Čína nasazují hypersonické zbraně do výzbroje, USA je prozatím ve stádiu spíše neúspěšných testů.

Napsat komentář: standa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.