Jste autorem projektu moderní kancelářské budovy Main Point na Karlíně, jež v roce 2012 získala světové ocenění v kategorii Nejlepší administrativní budova světa. Změnilo se něco, nebo šlo jen o formalitu?
Je to důležité, ale není to tak zásadní. Nějakou práci to ocenění přinese, ale pak se na něj poměrně rychle zapomene. V tom našem českém rybníčku není zas tolik kanceláři, které stavějí budovy téhle velikosti. I developerů je docela málo. Navíc se všichni známe. Je pravda, že když jsme cenu dostali, tak se mi začali ozývat i další, kteří by to za normálních okolností neudělali.

A to jste dostal nějaký papír, diplom, nebo to byla soška s nápisem: Architekt roku?
K tomu není vůbec nic. Ale ocenění naší kanceláři výrazně pomohlo. Bylo to v době, kdy se u nás projevila finanční krize. Dokonce jsme uvažovali, jestli to celé nezabalíme a jestli máme vůbec na nájem. První dotaz mé ženy byl, zda se s oceněním pojí nějaké peníze. Sice si přivezete cenu, což je hezké, opijete se tam, ale cena je jen taková skleněná kostička. Hlavně je to vlastně cena developera.

Bylo vždy vaším snem stát se architektem?
Architektem jsem původně ani být nechtěl. Ale je to práce, která se dotýká jak umění, tak i řemesla a vědy. Já bych totiž samotnou vědu, nebo umění ani dělat nemohl. Člověk se u architektury dotkne i toho řemesla, což je na té profesi hezké.

Čím byste byl, kdyby vás osud nezavanul k projektování?
Kdybych to nedělal, tak bych byl třeba truhlářem. Ale to se nedá studovat.

Nad jakým projektem nyní pracujete?
Teď na Pankráci dokončujeme kancelářskou budovu vedle V Tower, která s budovou bude i propojena. Dále na metru Veleslavín doděláváme kancelářskou budovu. Naše kancelář má pět společníků a projektů máme hodně. Ale je to otázka času. V České republice totiž všechno strašně dlouho trvá, protože lidi nechtějí, aby se stavělo. Nikdo v naší zemi nechce, aby se stavělo. „Developer“ je u nás skoro sprosté slovo. Politická kampaň se staví na sloganech: Ne developerům! Když to napíše na plakátech, tak hned máte hlasy.

PSALI JSME:
Příklady ze světa ukazují, že se moderní a historická architektura mohou doplňovat

Lidé se trošku bojí o své domovy, o tvář a ducha místa, kde žijí i pracují. Nemyslíte?
Ano, chápu, ale je to špatně. Kde nejsou developeři, tak tam se nic nestaví, všechno chátra a město nefunguje. Všechno u nás trvá strašně dlouho a tak pracujeme už i na mnoha projektech, z nichž možná něco se za deset let doopravdy postaví.

Realizace staveb u nás může trvat i dlouhé roky. Jak dlouho jste se nejvíc zabývali jedním projektem?
Náš rekord je něco přes deset let. Ale někdy je to dáno tím, že je stavba prostě složitá. Rekonstruovali jsme Palác šlechtičen, jednu z největší budov na Pražském hradě, která má tři nádvoří, tak se není čemu divit, realizovalo se to na etapy. Většinou ale něco nakreslíte, uděláte studii, územní řízení a pak se povolovací procesy mohou táhnout i několik let, protože všude na úřadech narazíte.

PSALI JSME:
České stavebnictví brzdí složitá legislativa, nastal čas ji změnit

To je docela složitý proces. Jaké jsou tedy jednotlivé kroky od zadání až k realizaci?
Naše kancelář dělá velké developerské projekty, ať už kanceláře nebo byty. Do rodinných domů se pouštíme jen výjimečně a vlastně jen pro známé a kamarády. V developerských projektech je zadání většinou formou soutěže. Pět, či šest architektů něco nakreslí, poměrně rychle se někdo vybere, poměrně rychle nakreslí studii, ta se projedná na úřadech, což jde pořád docela ještě rychle. Všechno máte za půl roku hotové. Pak se udělá dokumentace pro územní řízení a pak už jen: „Děj se vůle boží“, protože pak už nikdo neví, co bude dál.

Aha, takže projekt by mohl trvat několik měsíců, ale naši úředníci z něj udělají běh na několik let?
Když kreslíte projekt složité budovy, může to zabrat i půl roku. Problémem je povolování, to může trvat roky! A často se ani nepovede. Budova tak utrpí ze všech stran jen facky. Přitom ty zákony tady jsou. Jsou i územní plán, stavební předpisy a zákony i tisíce norem. Vy to všechno splníte a stavební úřad je podle zákona povinen stavbu povolit.

PSALI JSME:
Povolovací proces v Česku nezrychluje, efektivněji se povolují stavby už i v Konžské republice

Ale asi to tak jednoduše nejde, že?
Mnoho lidí si pak totiž začne něco vymýšlet a odvolávat se. Naprostá většina takzvaných ekologických sdružení, které vstupují do řízení, jsou často teroristi a vyděrači. Ať už chtějí jenom vydírat na základě vyššího principu, nebo jenom prostě chtějí peníze.

Můžete popustit uzdu své fantazie, nebo musíte striktně dodržovat stavební regulativy?
Předpisů u nás je stále víc a víc. Každé tak zvané zjednodušení stavebního řízení, které nám politici vždycky garantuji, znamená násobné zesložitění. Nic dobrého to nikdy nepřineslo. Naopak! Před 15 lety bylo povolení na přístavbu garáže k rodinnému domu na zhruba pěti papírech podle všech zákonů a norem. Dnes je to na 50 stranách a pořád je to málo. Úředníci a politici vlastně úkolují kvalifikovanou pracovní sílu k vytváření nesmyslného množství papíru. Přispívá to k tomu, že jsme jedna z nejhorších zemí vůbec, co se týče povolování na světě. Tak to chodí někde v afrických státech.