Konkrétně se musíme zaměřit na položku „Závazky vůči bankám v tuzemsku“, tedy na objem vkladů českých bank v centrální bance: Prodá-li totiž ČNB cizí měnu některé české bance (nebo klientovi některé české banky, pozn. aut.), korunovou platbu si od této banky vezme tak, že jí sníží zůstatek vkladu, který má tato banka u ČNB.
Jiný kanál neexistuje: V ČNB mají účet pouze její zaměstnanci, veřejný sektor a vybrané zahraniční instituce (Mezinárodní měnový fond, jiné centrální banky, Evropská komise apod.), takže všichni ostatní jsou nuceni s centrální bankou obchodovat skrze některou českou banku.
Na objem vkladů bank v ČNB mají ale vliv i jiné faktory (ke smůle těch, kteří chtějí z této položky odhadovat objem intervencí). Např. pokud se klienti českých bank rozhodnou držet více svých finančních aktiv v hotovosti, banky pro ně musejí tuto hotovost „koupit“ od ČNB, a to opět tím, že klesne zůstatek jejich vkladů v ČNB.
Pokud se český veřejný sektor nebo zahraniční instituce s přístupem do ČNB rozhodnou držet více svých korun přímo na vkladech v ČNB (namísto na vkladech v českých bankách), pak i to vede k poklesu zůstatků na vkladech českých bank v centrální bance. Uvedené vlivy můžou samozřejmě podle situace fungovat i opačným směrem, tj. objem vkladů bank v ČNB naopak zvyšovat.
A tak například výše uvedený květnový objem intervencí 3,5 miliardy eur odpovídá více než 80 miliardám korun, kdežto pokles vkladů bank v ČNB za květen činil jen něco málo přes 50 miliard korun.
Za červen a prvních dvacet dní července klesl objem vkladů bank v ČNB o dalších 357 miliard korun (je dobré takto překlenout vývoj na konci června, protože na konci každého čtvrtletí procházejí vklady bank v ČNB už několik let jistými zcela přechodnými výkyvy, které s devizovými intervencemi nijak nesouvisejí, takže nás teď nezajímají).
I s vědomím zmíněné velké nepřesnosti lze tedy odhadovat, že ČNB objem svých intervencí v posledních týdnech výrazně navýšila. Pokud by pokračoval trend z posledních třiceti známých dnů (tj. mezi 20. červnem a 20. červencem), vklady bank u centrální banky by klesly na nulu už příští rok v květnu.
To by nebyla žádná tragédie a intervence by mohly vesele pokračovat dál (dokud by neklesly na nulu cizoměnové rezervy ČNB), jen by si banky korunovou likviditu na nákup deviz od ČNB holt musely začít půjčovat – od samotné ČNB. Český bankovní systém by se tak z dnešního režimu „likviditního přebytku“ vrátil do režimu „likviditního nedostatku“, ve kterém býval v 90. letech, stejně jako bankovní systémy ve většině ostatních zemí světa.
Od května se datující snahu ČNB tlačit kurz k silnějším hodnotám (namísto razantnějšího zvyšování úrokových sazeb) nepokládám za dobrý nápad. Jistě, výhodou udržování kurzu na úrovni o korunu silnější je (podle předchozích výpočtů samotné ČNB) očekávání posunu inflace za rok o necelý procentní bod níže. Tento přínos se mně v dnešní době velmi vysoké inflace a vysoké inflační nejistoty zdá jen slabý ve srovnání s náklady této aktivity.
Proti tomu je ale třeba zvážit náklady nynějších intervencí ČNB:
(a) nepředvídatelnost toho, zda se měnová politika centrální banky bude v dalších měsících ubírat cestou změn úrokových sazeb, nebo úprav režimu intervencí (a tedy například zvýšená nejistota při odhadování adekvátní výše dlouhodobějších úrokových sazeb),
(b) ztráta informační hodnoty kurzu (firmy, domácnosti a další aktéři teď nevědí, proč koruna sílí nebo slábne, a intervence jsou novým zdrojem nejistoty při prognózování, co se s kurzem bude dít do budoucna; přibližné zafixování kurzu kolem 24,70 od půlky května do začátku července se sice zdálo dávat firmám jakousi kotvu, ale už během července kurz zřetelně posílil, a navíc – až se ČNB rozhodne, nebo bude nucena s intervencemi přestat, kurz může prudce oslabit, což může hospodaření firem spoléhajících na tuto kotvu šeredně poškodit),
(c) riziko (které s ubývajícími rezervami ČNB poroste) masivního útoku investorů na korunu v případě tržního podezření na její nadále už neudržitelné nadhodnocení.
Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)
To říkám už půl roku, že ČNB plýtvá devizovými rezervami na nesmysl, měli držet 25Kč za EURO, vyšlo by to levnějš, a až začnou vysychat devizy, tak povolit na 26. Lépe nebude, inflační shitcoin nejde držet 15 procent výš než by měl být.
a lidem dochází, že za minulého režimu se měli vlastně lépe, a to všichni