To platí i pro stavebnictví, kde sice ceny stavebních prací i materiálů v říjnu meziměsíčně vzrostly o shodné 0,3 procenta, meziročně však byly ceny stavebních materiálů vyšší o 0,8 procenta a ceny stavebních prací o 2,3 procenta.
Podobně jako v průmyslu se na pokračujícím utlumeném vývoji cen pravděpodobně podílela slabá poptávka, i když ta by ve stavebnictví mohla v kombinaci s oživením na hypotečním a nemovitostním trhu pozvolna sílit.
Proinflační riziko pro spotřebitelské ceny potravin pak představuje vývoj cen u zemědělských výrobců, které meziměsíčně vyskočily o 6,9 procenta, a to navíc po zářijovém růstu o 2,1 procenta.
Česká národní banka podle jejího guvernéra Aleše Michla diskutuje o přerušení procesu snižování úrokových sazeb. V poznámkách z panelové diskuze z minulého týdne to dává do souvislosti s proinflačními riziky a jádrovou inflací, která v nové prognóze centrální banky setrvává nad dvěma procenty, zatímco guvernér by ji preferoval lehce pod touto úrovní.
Finanční trhy pro nadcházející prosincové zasedání momentálně zaceňují zhruba stejnou pravděpodobnost snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů i jejich ponechání na současné úrovni.
Důležitá budou z našeho pohledu do té doby zveřejněná data z domácí ekonomiky – struktura hrubého domácího produktu a mzdy za letošní třetí čtvrtletí, stejně tak listopadová inflace a měsíční data z reálné ekonomiky.
Prázdný globální datový kalendář se odrazil v nevýrazných pohybech devizových kurzů. Americký dolar k euru na úvod týdne korigoval část zisků z toho minulého, když oslabil o 0,2 procenta na 1,056 USD/EUR. Středoevropské měny společnou řeč nenašly. Zatímco česká koruna v páru s eurem odpoledne nepatrně ztrácela (25,29 CZK/EUR), polský zlotý i maďarský forint lehce posílily.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
