Diadém a Ulrika. Šlechtění nových odrůd vinné révy trvalo 20 let

Odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) vyšlechtili dvě nové stolní odrůdy révy vinné. Jmenují se Diadém a Ulrika. Stolní odrůdy oproti moštovým nejsou určeny k výrobě vína, ale k přímé konzumaci. Jsou určené především na zahrádky.
Nově vyšlechtěná odrůda vinné révy Ulrika. Foto: MENDELU

Šlechtění nových odrůd Diadém a Ulrika začalo před dvaceti lety. Obě se vyznačují velmi raným dozráváním hroznů a vyšší odolností vůči houbovým chorobám.

Podle Radka Sotoláře z Ústavu vinohradnictví a vinařství brněnské Mendelovy univerzity se oblast stolních odrůd oproti těm moštovým, tedy určených pro výrobu vína, vyvíjí hodně dynamicky. „Pěstitelé vyžadují stále větší bobule, co nejlepší odolnost proti houbovým chorobám, dobrou vitalitu růstu a pokud možno mají být bobule bez semen,“ řekl Sotolář.

Vhodné na zahrádky

Obě odrůdy jsou velmi rané, určené především do našich zahrádek, a proto bylo cílem šlechtitelů získat i odrůdu aromaticky zajímavou. To je velký rozdíl oproti komerčně šlechtěným stolním odrůdám, které se šlechtí na co nejmasitější konzistenci dužniny. Je to proto, aby hrozny vydržely transport.

PSALI JSME:
Nová odrůda meruňky obávanému viru odolá

Jsou rovněž aromaticky neutrální, a to kvůli zchlazení při dopravě a při jejich uchování. „Proto lidem odrůdy ze supermarketu nikdy vonět nebudou,“ poznamenal Radek Sotolář. Šlechtění je náročný proces a dvacet let bývá standardní doba čekání na výsledek.

„Proto musí šlechtitel dopředu přemýšlet, jakou odrůdu vlastně chce stvořit, neboť to, co bylo požadováno před 20 lety, nyní již nemusí platit,“ upozornil Sotolář. První stolní odrůdy, které se na Moravě a v Čechách pěstovaly, jako byly Madlenka raná, Hedvábné žluté, Arabské bílé, Damascenka, Chrupky, Košutovo, Královna vinic, podle něj dnes už skoro nikdo nezná.

„Sem tam se ještě objeví odrůdy vysazované posledních 40 let, jako Favorit, Panonia Kincse, Julski biser, Čabaňská perla, Olšava, Diamant, ale většinou již našim zahradám dominují rezistentní PIWI odrůdy jako Vostorg, Talisman, Alden, Nero, Augustovskij a mnoho dalších,“ uvedl Sotolář.

PSALI JSME:
Zdravější pivo? Unikátní česká technologie naráží na předpisy EU

Složitý proces

Vznik nové odrůdy je poměrně složitý proces. Sotolář uvedl, že prvním rokem šlechtitelé provedou před kvetením (duben/květen) na mateční odrůdě kastraci tyčinek s pylem a na blizny nanesou pyl otcovské, tedy žádané odrůdy. Na podzim po dozrání bobulí se získají očekávaná semena, která musí takzvaně stratifikovat, aby byla v co největším počtu klíčivá.

„Na jaře dalšího roku získané semenáčky testujeme v pařeništi na odolnost proti plísni a padlí révovému a přeživší materiál vysadíme do hybridní vinice,“ řekl brněnský vědec. Tam hybridní rostliny většinou další tři roky rostou, než zaplodí. Jinými slovy od křížení po opravdu plnou a kvalitní plodnost uběhne čtyři až pět let.

Poté odborníci selektují vlastnosti, jako je vitalita a charakter růstu, stupně odolnosti, hustota a tvar hroznu, tvar a velikost bobule, aromatický profil, konzistence dužniny. Tato etapa zabírá dva až pět let, ale i déle.

PSALI JSME:
Investice, kterou si vypijete: Peníze před inflací pomůže ochránit víno i whisky

„Pokud semenáč uspěje, tak ho přemnožíme do poloprovozních zkoušek, neboť pozitivně sledované vlastnosti se musí opakovat v dalších letech a testují se třeba různé podnože a doba zrání či plodnost na nich,“ uvedl Sotolář.

Šedesát odrůd

Tato doba opět zabere zhruba pět let. Teprve poté následuje přihlášení novošlechtěnce na odrůdové zkoušky do Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Tam opět sazenice musí vysadit a počkat na plodnost tři roky a další tři sledovat a srovnávat s kontrolní odrůdou. Další rok se čeká na ověření názvu a právní ochranu odrůdy.

Šlechtění je podle Sotoláře nikdy nekončící proces, neboť vyšlechtěné odrůdy po čase svou odolnost pomalu ztrácejí, a také některé nároky pěstitelů se mění. V České republice se pěstuje poměrně velké množství odrůd (moštových i stolních), nicméně v registru odrůd je jich zhruba šedesát, z toho jen jedenáct stolních.

PSALI JSME:
Dobré víno nepoznáte podle ceny ani „medailemi“ vylepenými na láhvi

Díky významným šlechtitelům působícím na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, jako je například Vilém Kraus nebo Miloš Michlovský, má alespoň částečný lednický původ mnoho odrůd – Neronet, Rubinet, Erilon nebo Cerason. Nyní k nim přibyly dvě stolní odrůdy a další na registraci čekají.

Víno oblíbenější piva

Mnozí Češi ovšem před stolními odrůdami vína určenými k přímé konzumaci dávají přednost těm moštovým, tedy „tekutému“ vínu. Podle nedávného průzkumu agentury Focus pro Vinařský fond je víno dokonce nejoblíbenějším alkoholickým nápojem v Česku, pivo je až na druhém místě. Víno pije 73 procent dospělých, u piva to je 65 procent.

„Průzkum ukázal, že čeští konzumenti vína jsou většinou vlastenci. Téměř tři pětiny preferují moravská a česká vína zejména kvůli jejich lepší chuti, podpoře domácí produkce a hlavně kvalitě. Za tu jsou ochotni si připlatit, což je pro naše vinaře asi nejdůležitější výstup z tohoto průzkumu,“ uvedl pro ČTK ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

PSALI JSME:
Svatomartinské víno: Podlehl Vinařský fond komerčním tlakům?

Více než polovina těch, kdo pijí víno, dává přednost bílému, podle průzkumu je to 54 procent, červené preferuje 25 procent konzumentů vína a 15 procentům na barvě nezáleží. Šest procent těch, kdo pijí víno, dává přednost růžovému. Ve srovnání s rokem 2016, kdy se průzkum uskutečnil naposledy, se mírně snížila obliba červeného, naopak mírně vzrostla popularita růžového vína.

Polosuché vítězí

Podle množství zbytkového cukru jsou nejoblíbenější polosuchá vína, přednost jim dává 29 procent konzumentů vína, polosladká vína má nejraději 24 procent konzumentů a suchá 22 procent z nich. Popularita suchých a polosuchých vín se od roku 2016 mírně zvýšila, zájem naopak klesá o polosladká a sladká vína.

Dvě třetiny konzumentů vína jej nakupují v obchodních řetězcích, podle průzkumu ale přibývá těch, kdo nakupují ve vinotékách nebo přímo od vinařů. Vína na internetu nakupuje pouze pět procent lidí, kteří víno pijí. Ve srovnání s minulým průzkumem mírně vzrostla průměrná suma, kterou Češi za víno utratí za měsíc. Zvýšila se o 25 korun na 404 koruny.

PSALI JSME:
Češi ročně za alkohol utratí přes 90 miliard korun. V Evropské unii takřka nemají konkurenci

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Trojská botanická zahrada láká na výstavu orchidejí

Nevíte, co podniknout během víkendu? Máme zajímavý tip. Ještě tento víkend a celý příští týden je k vidění ve skleníku Fata Morgana v trojské botanické zahradě v Praze oblíbená výstava orchidejí, která letos …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB