Digitální dědictví skoro nikdo neřeší

Názor
Dědictví se v rámci právní ochrany majetku řeší stále více. Řada lidí sepisuje závěti a přemýšlí nad tím, co bude s jejich nemovitostmi, penězi či dalším majetkem po jejich smrti. Prakticky nikdo ale neřeší své digitální dědictví – účty a prostředky u platebních systémů typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn či profily sociálních sítí influencerů.
Nejzásadnější jsou u digitálního dědictví účty platebních technologií typu PayPal nebo kryptoměn. Ilustrační foto: Pixabay.com

Pokud toto není v závěti uvedeno, běžně i milionová hodnota aktiv může snadno propadnout. Když neexistuje závěť, není to jen o tom, že se neprojeví pravá vůle zemřelého. Často se i zapomene na peníze v bance, protože zůstavitel mohl mít více účtů, o kterých pozůstalí vůbec nevědí, a notář se při dědickém řízení dotazuje jen vybraných bank.

Dnešní moderní doba ukazuje, že dalším velkým hřbitovem pozůstalosti je digitální dědictví – tedy zjednodušeně řečeno účty v on-line světě. Ty přitom mohou mít hodnotu milionů korun.

PSALI JSME:
Zemřít bez závěti by měl být „trestný čin“

Digitální dědictví by mělo zahrnovat všechny on-line účty a samozřejmě i řešení hodnoty na nich uložené. I u často nenápadných běžných registrací například do e-shopů mohou být nashromážděny kredity v tisícových hodnotách.

Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn, nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích.

PSALI JSME:
Youtubeři, milionáři s ohromným vlivem

Často jednotliví provozovatelé určují možnost dalšího využití profilů po zemřelých, ale obecně platí, že hodnota těchto účtů může být v celkovém součtu obrovská. A na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů.

Pokud tak kdokoliv chce předejít nejistotě ohledně osudu svého majetku, měl by do své závěti zahrnout i digitální dědictví. Jinak se o něm pozůstalí ani nemusí dovědět.

Autor je advokát z AK Polverini Strnad
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Češi stále více řeší dědictví, pozůstalostní řízení se komplikují

Zavřít reklamu ×
  1. jako mnoho věcí v Česku je přímo nemorální,aby notář dostal procenta z výše ceny majetku a ne za aktuálně pracovní úkon spojený s vyřízením závěti.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.