Například francouzský ministr financí Bruno Le Maire dává tušit, že odezva rychlá bude. Zatímco Facebook své plány ohledně libry prvně přiblížil teprve minulý týden, La Maire už stačil veřejnost ujistit, že měnu oficiálně vydávají pouze státy a jejich vlády. Bude prý také žádat záruky, že potenciální transakce ve facebookovské libře neslouží k záležitostem typu financování terorismu.
Člen bankovní rady německé Bundesbanky Burkhard Balz, jenž má v instituci na starosti oblast elektronických transakcí, zase o víkendu varoval, že zavedení libry by mohlo mít dalekosáhlé dopady pro celý finanční svět. Širší přijetí libry by podle něj mohlo mít závažné důsledky pro finanční stabilitu a měnovou politiku centrálních bank. Také Balz, podobně jako Le Maire, varuje, že uživatelé libry mohou obcházet regulace týkající se praní špinavých peněz či financování terorismu. Je proto prý třeba, aby příslušné regulační orgány celého světa v otázce digitálních měn a kryptoměn vzájemně spolupracovaly.
Ve Spojených státech zase šéfka Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Maxine Watersová vyzývá Facebook, aby pozastavil vývoj nové digitální měny do té doby, než se s ní kongresmani a regulační úřady budou moci zevrubněji seznámit.
Publicita kolem libry, včetně té kritické a negativní, ale pohání zájem o digitální měny a kryptoměny. Nejrozšířenější z nich, bitcoin, opět i díky tomu výrazně zdražuje. O víkendu překonal metu 11 tisíc dolarů za kus a je tak nejdražší od prvního čtvrtletí roku 2018. Libra se v řadě podstatných rysů od bitcoinu sice liší, v jiných však z jeho principů vychází. Tím bitcoin a celou oblast kryptoměn dále legitimizuje a vyvolává zájem ze strany širší veřejnosti. Na vývoji libry Facebook spolupracuje i se zavedenými společnostmi finančního světa, jako je Visa či MasterCard.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
