Digitální propast v době pandemie vzrostla: Svět zůstává rozdělený na „připojené“ a „nepřipojené“

Údaje Světové banky ukazují, že v rozvíjejících se zemích má přístup k internetu pouhých zhruba 35 % obyvatel, zatímco v rozvinutých zemích to je přibližně 80 %. To znamená, že 3,7 miliardy lidí (tedy polovina světové populace) nemá přístup k internetu.
Digitální vyloučenost se týká nejen méně rozvinutých zemí. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podle studie Cisco Annual Internet Report užívalo v roce 2018 internet pouhých 65 % obyvatel střední a východní Evropy, zatímco z výpočtů společnosti PwC vyplynulo, že by poskytnutí přístupu k internetu lidem, kteří jej dosud neměli, přineslo globální ekonomice dodatečných 6,7 bilionu dolarů. To by umožnilo pozvednout z extrémní chudoby dalších 500 milionů lidí.

Ačkoli od roku 2000, kdy internet užívalo pouhých 6,7 % obyvatel planety, došlo k výraznému pokroku, svět zůstává rozdělený na „připojené“ a „nepřipojené“, mezi nimiž zeje široká propast, a pandemie covid-19 ji dále prohloubila.

Digitální vyloučenost se přitom týká nejen méně rozvinutých zemí. I v západních ekonomikách existují celé skupiny lidí, zejména obyvatel venkova, kteří se z hlediska toku informací stávají pro ekonomiku neviditelní. Další mnohdy vyloučenou skupinou jsou ženy, jichž podle informací Světového ekonomického fóra užívá internet o 50 % méně než mužů. Jak je patrné, pokrok není rovnoměrný.

PSALI JSME:
Nerovnoměrná dostupnost internetu ztěžuje digitalizaci bankovnictví

Pandemie covid-19 všem jednoznačně ukázala důležitost technologií v našem životě. V situaci, kdy jsme byli nuceni omezit společenské kontakty, bychom bez digitálních nástrojů nedokázali zajistit pokračování provozu firem a vzdělávání dětí ani udržovat vztahy s našimi blízkými. Internet se tak zařadil mezi základní služby po bok pitné vody a elektřiny.

Cílem OSN pro dostupný internet jsou dvě procenta měsíčního příjmu za gigabyte dat, což je považováno za dostatečný objem pro základní přístup k internetu. Většina lidí, kteří tvoří nepřipojenou populaci, však žije v chudobě a nemá prostředky na to, aby platila poskytovatelům služeb, natož si pořídila počítač či jiné koncové zařízení.

Mnohé rozvinuté země, např. Spojené státy, veřejné služby, jako je elektřina, plyn, voda nebo telefon, dotují těm, kteří si je nemohou dovolit. Totéž by mělo platit o přístupu k internetu – měl by být považován za veřejnou službu, na kterou má každý nárok jako na základní lidské právo.

PSALI JSME:
Každý druhý Evropan je digitálně negramotný

Velké procento celosvětové populace nemá přístup k internetu, nemůže si jej dovolit v žádné z dostupných podob, nebo postrádá potřebné dovednosti v oboru informačních a komunikačních technologií, aby je mohlo využít.

Nepřipojení lidé nedokážou digitálně získávat a zpracovávat informace. Internetová nevzdělanost proto zůstává vážnou překážkou digitální inkluze. Přibližně 23 % dospělých na celém světě je digitálně negramotných (přičemž digitálně negramotných žen je čtyřikrát více než mužů).

To znamená, že i kdyby byl internet dostupný, mnoha lidem by ani tak nebyl k užitku. Téměř každé zaměstnání nebo způsob obživy dnes vyžaduje určitou míru využití digitální komunikace. Naučit lidi efektivně a odpovědně vyhledávat, vyhodnocovat, sdělovat a sdílet on-line obsah je proto pro jejich budoucnost klíčové, tvrdí studii Cisco Inclusive Future 2020.

PSALI JSME:
Mladí se vyhýbají starým, aby jim nemuseli pomáhat s mobilem či počítačem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.