„Podle počtu podaných žádostí ze sedmi krajů je téměř dvakrát větší zájem o plynové kotle než o kotle jen uhelné, což určitě těší každého, kdo žije v ČR a má zájem o čisté ovzduší,“ říká Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). „Věříme, že v dalších etapách se současných zhruba 16 procent zájemců díky viditelnému poklesu ceny zemního plynu ještě zvýší. Podle údajů z prvních sedmi krajů by mohlo být v 1. vlně dotací podáno celkem asi 3,5 tisíce žádostí na moderní plynové kondenzační kotle. Zemní plyn je trvale nejoblíbenější volbou vytápění v ČR, dnes již si tento způsob vybralo kolem 1,4 milionu obyvatel, ale z hlediska životního prostředí je určitě pozitivní i stejně velký zájem o dotace na kotle na biomasu a tepelná čerpadla,“ dodává Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

Nižší počet žádostí o uhelné kotle ukazuje pozitivní trend k odklonu od kotlů na tuhá paliva a příklon k ekologickým formám vytápění. Evropské státy postupně zakazují kotle na tuhá paliva. Do roku 2022 bude pod pokutou 50 tisíc korun zakázáno používání asi 75 procent uhelných kotlů. „Lze očekávat, že v horizontu maximálně 10 let už nebude uhlí vůbec pro lokální vytápění využíváno“, říká Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

Nyní si lze s 85 procentní dotací nejen vyměnit kotel na plyn, ale modernizovat celý systém vytápění v rodinném domě. „Pokud se rozhodnete využít kotlíkovou dotaci pro výměnu kotle za plynový, máte navíc ještě tu výhodu, že vám plynárenské společnosti vše připraví na klíč. Jedná se např. o vyřízení dotací bez papírování a obíhání úřadů, demontáž stávajícího kotle a jeho ekologickou likvidaci, úpravu spalinové cesty a případné vyvložkování komína, zajištění energetického posudku domu, výstavbu přípojky i nové otopné soustavy, montáže kotlů, služby energetického specialisty a projektové dokumentace, drobná opatření na snížení energetické náročnosti domu atd.,“ dodává Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

V osmi ze všech krajů ČR bylo již podávání žádostí 1. vlny kotlíkových dotací zastaveno, neboť počet žádostí již převyšoval alokované prostředky. Pro první vlnu byly pro všechny kraje alokovány 3 mld. Kč. Celkem by pak mělo být možné čerpat ve 3 vlnách v ČR až 9 mld. Kč.