Divoká jízda a vyšší sazby. Budou pro investory budíčkem do reality?

Názor
Akciové trhy od podzimu loňského roku výrazně kolísají. Divokou jízdu předvádějí především růstové akcie technologických firem. Jde o společnosti, které zpravidla nevyplácejí akcionářům podíl na zisku v podobě dividendy, protože často žádný čistý zisk nemají, ale místo toho lákají investory rychlým a výrazným růstem ceny akcií.
Vyšší sazby budou pro investory budíčkem do reality. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zvyšování úrokových sazeb a zdražování peněz je ale podstatnou překážkou v doposud často bezstarostné jízdě a mnozí investoři najetí na tento „retardér“ nepříjemně pocítí. Graf níže ukazuje vývoj poměru růstových a hodnotových akcií skrze ukazatel tržní kapitalizace (počet akcií vynásobený jejich hodnotou, pozn. aut.) k hrubému provoznímu zisku (EBITDA).

Především od roku 2018 až do současnosti růstové akcie výrazně předčily akcie hodnotové a jejich ceny rostly rychleji. Proto také Elon Musk, který je hlavním akcionářem automobilky Tesla, v žebříčku nejbohatších lidí na světě předčil hodnotového investora Warrena Buffetta, a dokonce nyní pořadí miliardářů kraluje.

Růstové akcie většinou nabízejí slibné zítřky a důvěřiví investoři ženou akcie těchto firem do nebes, aniž by se zajímali o fundamentální účetní data těchto společností. Proto se velmi často stává, že takové akcie raketově rostou, i když firmy nevykazují zisk několik let, a tedy jejich akcionáři nemohou získat podíl na zisku například formou dividendy.

Zdroj: Broker Trust

„V rukou“ mají pouze příslib, že jednou bude lépe. Těmto typům akcií se daří především v době levných peněz, kdy se zdá, že financí je všude dostatek a investoři tedy řeší otázku „kam s nimi“. A právě růstové nebo inovativní společnosti bývají jejich volbou.

Vyšší sazby jako zbraň proti inflaci

Jistě jste zaznamenali zvyšování úrokových sazeb v České republice jako nástroj boje proti inflaci. Něco obdobného, i když zatím v menším měřítku, hodlají uskutečnit i další centrální banky v čele s americkým Fedem.

Centrální bankéři nyní šlapou na brzdu poté, co v průběhu pandemie centrální banky i vlády chrlily do ekonomik enormní množství peněz, což v důsledku zažehlo nynější inflaci. Zvyšování úrokových sazeb zpomaluje přísun levných peněz. V takovém prostředí tedy méně peněz „honí“ stále stejné množství rizikových aktiv, tedy i akcií.

A které akcie přijdou první na ránu? Které akcie jako první investoři prodají ze svého portfolia? Budou to ziskové a stabilní společnosti s dlouhodobou historií a přidanou hodnotou pro spotřebitele a potažmo i svět, firmy se stabilními účetními závěrkami, nebo to budou „naleštěné“ slibotechny, které nezřídka přežívají jenom díky současné situaci ultra levných peněz?

PSALI JSME:
Hodnotové, nebo růstové akcie?

Probuzení do reality

Ať si každý odpoví sám. Anebo se podívejme například na akcie společnosti Spotify nebo Snap, které od podzimu klesly o 50 procent. Může to být i varování, pro ty, kteří si myslí, že padesátiprocentní pokles je zajímavá příležitost k nákupu.

Dalším příkladem předražených růstových firem nabízejících „lepší budoucnost“ je společnost Meta (dříve Facebook), která jen v únoru po zveřejnění svých výsledků hospodaření klesla o 25 procent během jediného dne.

V prostředí dražších peněz se investoři pomalu ale jistě probouzejí ze snu do reality a ceny akcií firem, jejichž přidaná hodnota pro lidstvo je téměř nulová, ba dokonce záporná, jsou nemilosrdně koseny a vývoj se obrací ve prospěch hodnotových akcií.

Autor je člen investičního výboru společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vyplatí se teď nakupovat akcie Facebooku?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.