Mezi třetím čtvrtletím 2019, tedy předposledním čtvrtletím před propuknutím pandemie, a třetím čtvrtletím 2020 se dluh zvýšil z 31,3 procenta HDP na zmíněných 38,1 procenta HDP, tedy o 6,8 procentního bodu.
Loni nárůst dluhu v poměru k HDP zpomalil na třetinové tempo oproti prvnímu pandemickému roku. Z velké části má toto zmírnění tempa na svědomí výraznější ekonomický růst, který se po šoku a propadu roku 2020 podařilo loni alespoň zčásti obnovit. Absolutní výše dluhu však i loni nadále dramaticky rostla.
Ve třetím čtvrtletí 2019, před pandemií, činila 1,78 bilionu korun, předloni ve třetím čtvrtletí už 2,17 bilionu a loni ve třetím čtvrtletí 2,43 bilionu. Absolutně se tedy nárůst dluhu zmírnil citelně méně než v relativním vyjádření. Loni byl dluh v absolutním vyjádření na historickém rekordu, který letos bohužel dále překoná.
Na svědomí měla růst dluhu loni ve třetím čtvrtletí nadále zejména ústřední vláda. Obce a kraje, stejně jako fondy sociálního zabezpečení, totiž na rozdíl od ní hospodařily ve třetím čtvrtletí 2021 přebytkově.
Rostoucí zadlužení zejména ústřední vlády představuje stále tíživější problém v současném prostředí mezinárodních financí, které charakterizuje růst úrokových sazeb. Růst úrokových sazeb je zřetelně patrný také například na desetiletých českých vládních obligacích, které vykazují úrok až 3,2 procenta, jenž je tak nejvyšší za celé období od poloviny roku 2012.
Náklady vlády na obsluhu dluhu tak povážlivě rostou hned ze dvou zdrojů: Stoupá samotná výše dluhu, tedy „jistina“, kterou je třeba financovat, ale roste také vlastní úrok na takto bobtnajícím dluhu. Vládě tak zbude měně prostředků na nutné reformy a ozdravování veřejných financí, případně bude muset znatelněji seškrtávat sociální dávky typu starobních důchodů nebo omezovat veřejné investice typu těch do dálnic a další infrastruktury.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
No hlavně že si vláda zvyšuje platy hnus.
Dobrý den. Při oslavách 30. výročí rozdělení Československa byli v televizi uveřejněny i některé dokumenty a tak mohu použít argument z jednoho takového dokumentu kde bylo jasně vysvětleno že náš (Český ) administrativní systém po rozdělení státu zůstal počtem úředníků nezměněn. A v dnešních časech se ještě zvětšuje. Při srovnání s jinými státy ( USA, Švýcarsko ) máme úředníků naprostý přebytek. Tak tady bych začal s očistou a s racionalizací v počtu zaměstnanců. Vím bude mnoho křiku a ublíženeckých výlevů a někteří budou křičet o narušení chodu státu. Ale když to jinde zvládají s menším počtem úředníků tak věřím že u nás máme také minimálně stejně schopné a výkonné odborníky. Ano někteří se urazí protože si někdo dovolí ohrozit jejich status ve společnosti a to je asi největší problém dnešní vlády, šáhnout mezi svými na úřadech a poslat je do normálního života. A snižovat zaměstnance jen odchodem odúmrtí je velmi pomalé a tím i drahé. Děkuji za Váš názor a odpověď.