Digitalizace je vedle fyzické infrastruktury a tzv. zelené tranzice jedním ze dvou hlavních pilířů Národního plánu obnovy; nástroje podpory, jehož finální podobu zástupci ČR složitě vyjednávali u Evropské komise.
Jednotlivé pilíře Národního plánu obnovy (NPO) mají vlastního gestora, tedy orgán státní správy, který je odpovědný za distribuci finančních prostředků NPO koncovým příjemcům. V případě digitalizace jsou to většinově Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra, na které se pak jednotliví žadatelé obrací.
„O dotaci na digitalizaci může žádat každý subjekt splňující podmínky vypsané právě pro jejich skupinu. Alokovaných 28 miliard korun bude rozděleno mezi šest takzvaných komponent, kde například veřejné správě je přiděleno přes sedm miliard, start-upům a novým technologiím pak přes 5,5 miliardy,“ informoval Jaromír Hanzal, předseda AAVIT.
Kromě toho, že digitalizace značně napomáhá produktivitě trhu a technologickému rozvoji, může značně snížit emise tzv. skleníkových plynů. Digitalizace tak umožní splnit kritéria Zelené dohody pro Evropu, v níž se ČR zavázala ke snížení produkce oxidu uhličitého o 55 procent do roku 2030.
Vzhledem ke struktuře českého hospodářství, které stále z velké části tvoří průmysl, by digitální inovace měly zjednodušit jednotlivé interní procesy, a tím i snížit jejich emise.
„Značný rozdíl může nastat třeba v emisích z dopravy. Například rozvoj technologií v oblasti rozšířené a virtuální reality zjednoduší firmám vyrábějícím jakékoli stroje potřebné pravidelné revize a s tím spojené výjezdy – jejich produkty totiž mohou v tomto prostředí revidovat na dálku. Dalším příkladem mohou být i aplikace jako Bank ID, díky které občané ušetří řadu zbytečných cest na úřady,“ uvedl Michal Košek, CEO společnosti eMan.
Podle poradenské společnosti PwC investice do technologických inovací směřujících k ochraně klimatu loni trojnásobně vzrostly. Často však nemíří tím nejpotřebnějším směrem, nejvíce problematické oblasti získaly jen čtvrtinu z celkově investované částky, jak vyplývá z aktuálního reportu PwC State of Climate Tech 2021.
Nyní investice míří hlavně do dopravy, pozornost si ale podle PwC zaslouží i solární a větrná energie, zelený vodík nebo omezení plýtvání potravinami. „Přeinvestováno“ je podle reportu v oblasti osobních a lehkých užitkových elektromobilů, které na sebe natáhly 60 procent investic v období 2013-2021, ačkoli mají potenciál odstranit z atmosféry jen tři procenta emisí skleníkových plynů.
Např. celosvětová poptávka po vodíku bude v nejbližších letech postupně a stabilně růst. Po roce 2030 pak podle expertů PwC dojde k prudkému zvýšení poptávky. Náklady na získávání vodíku ekologickou cestou by přitom do roku 2030 měly klesnout o polovinu.