Lamová legislativu hájí s tím, že jinak se Hongkong stane útočištěm zločinců. Obyvatelé Hongkongu se ale obávají mnohem spíše toho, že na pevninskou Čínu budou vydáváni i podezřelí v nejednoznačných případech, načež budou podrobeni nevyzpytatelnému pevninskému soudnictví, které má v rukou komunistická strana. Pro mnohé obyvatele Hongkongu, uvyklé britskému institucionálnímu řádu ještě z doby koloniální, je představa komunistického soudnictví zcela nestravitelná. Žene je do ulic. Žádají Lamovou, aby ji spornou legislativu zcela stáhla. A navrch – aby odstoupila.
Pozastavení procesu přijímání dané legislativy sice neuklidnilo protestující, naopak jich do ulic vyhnalo ještě více než předtím během týdne. Částečně však uklidnilo finanční trhy. Hlavní hongkongský burzovní ukazatel, Hang Seng, dnes koriguje předchozí tři ztrátové obchodní dny. Současné protesty jsou z hlediska právě i finanční a byznysové komunity v Hongkongu zásadnější než pouliční bouře pod hlavičkou hnutí Occupy Central with Love and Peace z roku 2014. Právě to je klíčová odlišnost od nynějších a oněch pět let starých protestů.
Zájmy byznysu se při nynějších protestech spojují se zájmy občanských nebo náboženských hongkongských komunit. Nadnárodní finanční skupiny jako HSBC nebo Standard Chartered, a stejně tak poradenské firmy takzvané „Velké čtyřky“ (EY, PwC, Deloitte, KPMG), dokonce minulý týden svým zaměstnancům umožnily režim flexibilní pracovní doby, aby se mohli k protestům připojit. Při zmíněných bouřích roku 2014 ještě byznysové kruhy od protestů spíše odrazovaly, jelikož se obávaly jejich potenciálního neblahého dopadu na ekonomiku Hongkongu.
Nyní si ale již byznysové kruhy zjevně uvědomují, že je pro ně potenciálně více ztrátové přijetí sporné legislativy, takže se mu snaží zabránit po boku občanské společnosti.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
