Education First (EF) je největší světová vzdělávací organizace. Mezinárodní srovnání znalostí anglického jazyka uskutečnila už po dvanácté. Zúčastnilo se ho 2,1 milionů lidí ze 111 států světa, v nichž angličtina není rodným jazykem. Dotázaní byli posléze podle svých znalostí rozděleni do pěti úrovní – velmi vysoké, vysoké, mírné, nízké a velmi nízké.
První příčku obhájilo Nizozemsko, následované Singapurem a Rakouskem. V testování obecně dominuje Evropa, což ukazuje také fakt, že se do první desítky z neevropských států probojoval právě pouze Singapur – kde je ovšem angličtina jedním ze čtyř úředních jazyků. Navíc většina evropských zemí má jazykové znalosti na úrovni velmi vysoké a vysoké a dokáže ji tak používat při běžném i pracovním hovoru.
Sousední státy před Českem
Češi v evropském srovnání patří k pěti nejrychleji se zlepšujícím národům. To ale stále nestačí, aby se po loňském výrazném propadu z 19. příčky na 27. vrátili na úroveň, kolem níž se pohybovali od začátku testování v roce 2011. Z toho vyplývá, že Češi minimálně posledních jedenáct let v angličtině stagnují.
Podle výsledků mezinárodních průzkumu je ale úroveň jejich znalostí vysoká, patří tedy do druhé nejlepší kategorie. Znamená to, že dokáží v angličtině bez problémů prezentovat v práci, rozumět televizním pořadům nebo číst noviny.
To sice na první pohled vypadá jako velmi dobrý výsledek, ovšem v porovnání s evropskými státy to zase až tak slavné není – Česko se řadí až do druhé poloviny žebříčku. Před Českou republikou se výrazně výše umístily také všechny sousední země. Rakousko se umístilo na třetí příčce. Nejblíže je Slovensko na 15. místě, tedy o celých osm příček výše nad Čechy.
Průzkum také sleduje, jak si vedou velká města. Není překvapením, že nejlépe se umisťují ta hlavní. Praha se v užívání angličtiny vyšplhala na 16. místo mezi města s nejvyšší úrovní a dostala se například i před německý Berlín.
Muži lepší než ženy
Ve srovnání všech zúčastněných zemí si vedou lépe muži než ženy, platí to rovněž v Evropě. Rozdíl se ale každým rokem zmenšuje a například ve státech jako Francie, Itálie, Rusko nebo Ukrajina prakticky neexistuje.
Mezinárodní průzkum také od roku 2015 sleduje, jak se vyvíjejí věkové skupiny. Od té doby zaznamenává výrazný nárůst znalosti angličtiny u lidí nad 40 let. Podle Sabiny Novákové, vedoucí pobočky Praha pro Education First Česká republika je to tím, že i dotazovaní stárnou a znalosti jazyka si prohlubují.
„Na druhou stranu se ale často začínají angličtinu učit dříve a více s ní přichází do každodenního kontaktu prostřednictvím sociálních sítí, filmů nebo knížek. Navíc je na znalost anglického jazyka kladen větší důraz v zaměstnání a dospělí mluvčí jsou častěji motivováni pro seberozvoj a návštěvu vzdělávacích institucí,“ dodala Sabina Nováková.
Znepokojující výsledky jsou podle hodnotitelů u věkové skupiny 21 až 25 let, u nichž se od minulého roku jejich úroveň nezměnila. U nejmladší testované skupiny 18 až 20 let v posledních dvou letech dokonce celosvětově výrazně klesla.
Předpoklad pro získání práce
Angličtina je stále důležitější pro získání zaměstnání, alespoň její elementární znalost vyžaduje značná část pracovních inzerátů. Znalosti angličtiny například uvedlo ve svých životopisech více než 60 procent uchazečů o práci u inzerátů, které loni zveřejnil portál Profesia.cz.
Z těchto uchazečů zhruba každý pátý deklaroval svou znalost anglického jazyka jako mírně pokročilou. Jen o něco méně zájemců o práci uvedlo aktivní znalost a zhruba stejný podíl uvedl, že jeho znalosti jsou jen základní.
Nejžádanější mezi zaměstnavateli je podle údajů portálu Profesia.cz aktivní angličtina, která se objevuje v bezmála čtyřiceti procentech nabídek. Mírně pokročilou angličtinu obsahuje jen desetina nabídek a základy angličtiny mizivá 2,5 procenta.
V přehledu 500 pozic a nejrůznějších jazykových mutací je nejžádanější angličtina pro pozice v oblasti informačních technologií, nejčastěji pro programátory. Stejně nezastupitelná je její znalost pro technické profese, jako jsou konstruktéři, technologové nebo procesní inženýři.
