Příznivý efekt tohoto vývoje se však zatím letos vyčerpal a v květnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a že cenová úroveň z doby před covidem je již nenávratně minulostí. Navíc se potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Přitom vnímali stále nepříliš utěšené vyhlídky české ekonomiky jako celku, které na důvěře nepřidávají.
Neutěšené vyhlídky ekonomiky jako celku zrcadlí také pokles důvěry podnikatelů ve stavebnictví, a zejména v průmyslu, k němuž v květnu taktéž došlo. Právě zhoršení nálady těchto podnikatelů a zmíněných spotřebitelů způsobilo, že ukazatel celkové důvěry v ekonomiku oproti dubnu poklesl, byť opět jen mírně.
Situaci jen částečně zachraňoval růst důvěry podnikatelů ve službách a v obchodě, kteří setrvačně těžili z oživení v těchto segmentech z prvních měsíců letoška, jež souviselo právě s citelným zlepšení nálady spotřebitelů v prvních čtyřech měsících tohoto roku. V dalších letošních měsících by se však celková důvěra v ekonomiku měla dále mírně zlepšovat, i přes květnové zakolísání.
Česká národní banka (ČNB) sice brzdí tempo svého snižování úrokových sazeb, což se negativně promítá jak do nálady spotřebitelů – jimž budou pomaleji zlevňovat hypotéky či spotřebitelské úvěry –, ale zejména podnikatelů, například ve stavebnictví.
Ti budou déle čelit hůře dostupným úvěrům a obecněji financování a kvůli nadále poměrně drahým hypotékám i slabší poptávce. Avšak i přes zpomalování tempa redukce úrokových sazeb by inflace měla zůstat relativně stabilizovaná, stejně jako míra nezaměstnanosti, stále nejnižší v EU.
Redukce základních úrokových sazeb by měla již příští měsíc započít v eurozóně, což podpoří tamní ekonomiky, v čele s tou německou. To by ve druhé polovině letoška mělo přispět ke zlepšení nálady v tuzemském průmyslu. Pokračující, byť pozvolnější pokles úrokových sazeb při stabilizované inflaci bude zlepšovat náladu spotřebitelů, takže celková důvěra mírně poroste.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)