Na vrcholu ekonomické konjunktury a mnoho let po skončení ekonomické krize by přitom měla být situace zcela jiná. V době, kdy lidé mají peníze a pozitivně nahlížejí na svou budoucnost a poptávka po bydlení je tak velmi vysoká, by se mělo stavět „ostošest“. V Česku a především v Praze tomu tak ale není.
Počty dokončených bytů v bytových domech v hlavním městě se meziročně propadly o téměř 14 procent na loňských 4008. Ve srovnání s rokem 2016, kdy po prodělané krizi dosáhlo zahajování bytové výstavby svého vrcholu, je to dokonce o více než 20 procent. Při současném přírůstku obyvatel, a s potřebou prosté obměny zastaralého bytového fondu, a především pro snížení narůstajícího deficitu bytů v Praze, by však bylo třeba povolovat a dokončovat ročně osm až deset tisíc bytů.
Psali jsme
Přestane být Praha příjemné místo pro život? Pokud se nerozhýbají stavební úřady, pak ano
Ani nejnovější čísla Českého statistického úřadu za leden letošního roku ale nesvědčí o tom, že by se blýskalo na lepší časy. V Praze bylo sice v lednu dokončeno 304 nových bytů, za stejný měsíc však úřady povolily jen 98 nových bytů v bytových domech.
Nezbývá tedy než doufat, že opatření ministerstva pro místní rozvoj, jako je již rok platné společné územní a stavební řízení nebo chystaná novela, která má zavést tzv. fikci souhlasu a v budoucnu samozřejmě především ambiciózní rekodifikace stavební legislativy, se brzy projeví na zkrácení povolovacího procesu. Snad ani vedení Prahy nezůstane netečné a podobně aktivně jako ministerstvo pro místní rozvoj začne hledat řešení neuvěřitelné desetileté délky procesu přípravy a povolení nových staveb, která podvazuje a v současné situaci vlastně zcela paralyzuje jakýkoli rozvoj města.
Autorka je výkonná ředitelka společnosti Central Group
(Redakčně upraveno)
