Na vrcholu ekonomické konjunktury a mnoho let po skončení ekonomické krize by přitom měla být situace zcela jiná. V době, kdy lidé mají peníze a pozitivně nahlížejí na svou budoucnost a poptávka po bydlení je tak velmi vysoká, by se mělo stavět „ostošest“. V Česku a především v Praze tomu tak ale není.
Počty dokončených bytů v bytových domech v hlavním městě se meziročně propadly o téměř 14 procent na loňských 4008. Ve srovnání s rokem 2016, kdy po prodělané krizi dosáhlo zahajování bytové výstavby svého vrcholu, je to dokonce o více než 20 procent. Při současném přírůstku obyvatel, a s potřebou prosté obměny zastaralého bytového fondu, a především pro snížení narůstajícího deficitu bytů v Praze, by však bylo třeba povolovat a dokončovat ročně osm až deset tisíc bytů.
PSALI JSME:
Přestane být Praha příjemné místo pro život? Pokud se nerozhýbají stavební úřady, pak ano
Ani nejnovější čísla Českého statistického úřadu za leden letošního roku ale nesvědčí o tom, že by se blýskalo na lepší časy. V Praze bylo sice v lednu dokončeno 304 nových bytů, za stejný měsíc však úřady povolily jen 98 nových bytů v bytových domech.
Nezbývá tedy než doufat, že opatření ministerstva pro místní rozvoj, jako je již rok platné společné územní a stavební řízení nebo chystaná novela, která má zavést tzv. fikci souhlasu a v budoucnu samozřejmě především ambiciózní rekodifikace stavební legislativy, se brzy projeví na zkrácení povolovacího procesu. Snad ani vedení Prahy nezůstane netečné a podobně aktivně jako ministerstvo pro místní rozvoj začne hledat řešení neuvěřitelné desetileté délky procesu přípravy a povolení nových staveb, která podvazuje a v současné situaci vlastně zcela paralyzuje jakýkoli rozvoj města.
Autorka je výkonná ředitelka společnosti Central Group
(Redakčně upraveno)
