Základem nové obchodní politiky jsou reciproční cla, které ale pouze nevrovnávají disbalanci celních sazeb mezi zeměmi, ale ze strany USA jdou významně výše. Od soboty bude platit 10% clo na veškeré dovozy zboží do USA, ale za údajné neférové obchodní praktiky (bariéry obchodu a manipulace s kurzem, pozn. aut.) dostala většina států naloženo podstatně více.
Na dovoz zboží z EU to budou cla ve výši 20 procent, Japonsko si vysloužilo 24 procent a takový Vietnam 46 procent. Čína již kumulativně čelí clu ve výši 54 procent. Donald Trump zároveň potvrdil, že platí 25% cla na dovozy automobilů.
Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí a ten podělila vývozy dané země do USA. Celním tarifem je pak ze záhadného důvodu polovina z toho podílu.
To je opravdu bizardní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa po mnoha týdnech plánování nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším.
Na trzích v reakci na Trumpovu obchodní válku prudce narostly obavy a celková averze k riziku. Ta se projevila jak na výplachu akciového trhu v USA, tak i na nižší tržních úrokových sazbách, které reflektují zhoršené růstové vyhlídky americké ekonomiky.
Zatím se tedy trhy až tak neobávají inflačních dopadů nových cel, které z nemalé části zaplatí americký spotřebitel, ale spíše z ochlazení americké ekonomiky, které by působilo dezinflačně.
Očekávám, že trh bude dále vstřebávat Trumpova cla a prostor pro výraznější korekce přetrvává. A to i z toho důvodu, že nyní jsou na řadě obchodní partneři Spojených států a je otázkou, jak razantně budou na agresivní americká cla reagovat.
Pokud by platila daná výše cel i v příštích měsících, což u Donalda Trumpa není vůbec jisté, šlo by o tvrdý zásah pro evropskou, stejně tak českou ekonomiku. Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Zároveň čekáme negativní dopad do spotřebitelské i podnikatelské důvěry, které se v posledních měsících spíše zlepšovaly. Negativní dopad do růstu hrubého domácího produktu (HDP) je v tuto chvíli těžké vyčíslit. Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo dvou procent budeme významně přepisovat směrem dolů.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
