Dopady války na ekonomiku budou klíčové i pro další vývoj státního rozpočtu

Názor
Podle údajů ministerstva financí zveřejněných koncem tohoto týdne stát do konce letošního března hospodařil s deficitem ve výši 59,1 miliard korun. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 66,1 mld. Kč, což odráží především nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria.
Podle údajů ministerstva financí zveřejněných koncem tohoto týdne stát do konce letošního března hospodařil s deficitem ve výši 59,1 miliard korun. Ilustrační foto: Ministerstvo financí

Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu. Další vývoj je vlivem konfliktu na Ukrajině vychýlen pesimističtějším směrem.

Snížení výdajů bylo spojeno mimo jiné s rozpočtovým provizoriem. To sice 21. března skončilo, do té doby však tento režim výrazně omezoval možnosti předfinancování některých výdajů, které se za běžných okolností koncentrují do prvních měsíců roku.

Výrazné úspory pramenily ale i z nižších výdajů na kompenzace podnikatelům spojené s pandemií. Naopak nárůst výdajů byl patrný v kapitole sociálních dávek, a to zejména v souvislosti s valorizací starobních důchodů.

PSALI JSME:
Letní valorizace důchodů přijde na dvanáct miliard korun

Solidní situace na domácím trhu práce a zvýšená inflace vedla k vyšším daňovým příjmům rozpočtu. Stále silná poptávka po pracovní síle se odrazila v dalším poklesu nezaměstnanosti a růstu zaměstnanosti. To spolu s vyššími cenami, které rovněž opticky zvyšují daňové inkaso, podpořilo meziročně vyšší příjem z DPH, spotřebních daní a příspěvků na sociální zabezpečení.

Riziko výhledu pro letošní rok je vlivem konfliktu na Ukrajině vychýleno směrem k horšímu hospodaření, než bylo doposud očekáváno.  Vláda již avizovala, že bude zřejmě připravovat novelu zákona o státním rozpočtu.

Konkrétní odhad objemu dodatečných prostředků, které budou vydány na pomoc válečným uprchlíkům a dalších s válkou spojených výdajů, však zatím nebyly vyčísleny a jsou silně podmíněny dalším vývojem celého konfliktu.

Hospodaření státního rozpočtu bude podle nás letos zhoršovat i nižší – než před válkou očekávaný – ekonomický růst. My jsme prozatím snížili náš odhad letošního růstu na 3,1 procenta (z původních 4,9 %, pozn. aut.).

PSALI JSME:
Zadlužení Česka roste na 42 % HDP

Naše predikce ekonomického výkonu je však založena na klíčovém předpokladu o nenarušení dodávek energetických vstupů. Česká národní banka již například hovoří pro letošní rok o zhruba poloviční dynamice hrubého domácího produktu (HDP), což znamená, že by muselo v průběhu roku dojít k mezičtvrtletnímu poklesu ekonomiky alespoň v jednom ze čtvrtletí.

I kdyby totiž ekonomika zůstala letos celý rok na úrovni čtvrtého čtvrtletí loňského roku, což není příliš optimistický scénář, její růst za celý rok by vlivem nízké srovnávací základny i tak dosáhl 1,8 procenta.

Na druhou stranu bude ve válečné době hospodaření rozpočtu naopak zlepšovat vyšší inflace, jejíž prognózu na celý letošní rok jsme v důsledku války na Ukrajině zvýšili z původních 8,8 procenta na 11,5 procenta.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Inflace povyroste nad 12 procent

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.