Dopravní předpisy platí i za závorou

Poradna
Parkování mimo veřejné komunikace se může stát problémem. Zvláště pak, když dojde k poškození vlastního nebo cizího vozidla či spáchání dopravního přestupku, protože ohledně režimu na parkovištích a okrajových cestách se často neshodnou ani právníci. Někdo totiž tvrdí, že tzv. za závorou pravidla silničního provozu neplatí, jiní namítají, že je nutné je dodržovat i na parkovištích obchodních domů či nemocnic nebo na lesní cestě. I když…
závora_barrier-gates-280628_1920_pixabay

Pro jistotu je dobré si pamatovat, že dopravní předpisy je nutné dodržovat nejen na veřejně přístupných pozemních komunikacích, ale i na tzv. veřejně přístupných účelových komunikacích, což je v podstatě každá cesta mezi dvěma nemovitostmi.

Obrazná závora

Zákon o silničním provozu přitom nerozlišuje, zda je veřejná komunikace veřejně přístupná či nikoli. Dokonce i na oplocených dvorech najdete dopravní značky, ale rozdíl je ve vymahatelnosti respektování silničních pravidel. V nepřístupných prostorech je to záležitost provozovatele zařízení (např. v areálu firmy jejího majitele), který si na pozemek může umístit i dopravní značky, ale policie tam přestupky neřeší a nepostihuje. Na veřejně přístupných účelových komunikacích je třeba počítat i s pokutou či kontrolou policie.

Zmíněná závora však slouží k posouzení, o jaký prostor jde, jen obrazně. Sama o sobě před parkovištěm u obchodního domu nebo nemocnice totiž nic neznamená. Stále jde o veřejnosti přístupnou účelovou komunikaci a pravidla silničního provozu tam platí jako všude jinde.

PSALI JSME:
Čištění ulic se nevyplácí ignorovat

Posouzení konkrétního místa

Závora přes cestu má totiž stejný význam, jako upozornění, že cesta není udržována. Snaha majitele zbavit se starostí o údržbu s poukazem na to, že jde o neveřejnou komunikaci, je totiž protiprávní. Pokud jde o veřejně přístupnou veřejnou komunikaci, nelze její statut svévolně změnit upozorněním či závorou. A to má pak vliv i na dopravní režim.

V otázce, jakými zábranami má být vjezd na parkoviště či jiný prostor opatřen, aby byl veřejně přístupný, nebo naopak nepřístupný, což má provoz na něm zásadní vliv, se liší názory i odborníků na dopravu. Nejčastěji se však shodují, že nehraje roli parkovné, zda je prostor hlídaný či oplocený, ale záleží na charakteru konkrétního místa. U obchodů či nemocnic parkujeme na veřejně přístupném místě, v případě vjezdu do firmy se obvykle ocitáme v místě nikoli veřejně přístupném.

Složitá situace pak nastává v areálu budov (parkovací domy), kde lze chodby obtížně posuzovat i jako účelové komunikace, a lze tedy předpokládat, že o pravidlech a jejich vymáhání bude rozhodovat majitel objektu. A je otázka, jak ochotně se bude policie stavět k vyřešení karambolu při parkování a podobně, kdy dojde k závažnější škodě.

PSALI JSME:
Lesy jsou pro každého, dřevo pouze pro majitele

V lese neparkujeme

Kromě parkovišť jsou klasickým oříškem okraje lesa či lesní cesty, které i přes místní úpravy zůstávají veřejně přístupnou účelovou komunikací. A protože v tom případě na nich platí dopravní předpisy, je možné na nich umístit např. značky zákazu vjezdu či omezení povolené rychlosti.

Na druhou stranu, v tomto případě je třeba znát i zákon o lesích, podle něhož je zakázáno do lesa vjíždět a parkovat v něm, což platí nejen pro porost, ale i cesty sloužící k hospodaření. Zakázáno je i stání před vjezdem na lesní cestu. Sankce hrozí také od lesní stráže, která má pravomoci i prohledat vozidlo, zda se v něm nepřeváží upytlačená zvěř.

PSALI JSME:
Kdy povinné ručení nestačí a škodu doplatíte ze svého

Pokuty na parkovištích

Rozdávat pokuty je možné také na parkovištích u obchodních domů, např. za neoprávněné stání na místech pro invalidy (až 5000 Kč). Platí zde i přednost zprava, pokud není dopravními značkami upraveno jinak, vyjma couvání povinnost mít zapnuté pásy, před jízdou nepožívat alkohol apod.

Naproti tomu není možné postihovat přestupky, vzniklé na základě „lidové tvořivosti“ majitelů supermarketů. Klasickým příkladem je stání na místech vyhrazených matkám s dětmi, které dopravní předpisy neznají.

Kde předpisy neplatí

A kde dopravní předpisy neplatí? Obecně na místech mimo pozemní komunikaci, ať už jsou to oplocené nebo jinak uzavřené prostory, nebo louky či pole. Ale pozor, tam zase pravděpodobně půjde o soukromý majetek, kde je nutné se řídit pokyny majitele a mít povolení k vjezdu.

PSALI JSME:
Na občanskou vybavenost musí myslet především samospráva

Jak je to s parkováním mimo veřejné pozemní komunikace?

1. Dopravní předpisy je nutné dodržovat nejen na veřejně přístupných pozemních komunikacích, ale i na tzv. veřejně přístupných účelových komunikacích, což je v podstatě každá cesta mezi dvěma nemovitostmi, pokud není striktně chráněná.
2. V nepřístupných prostorech je vymáhá dodržování dopravních předpisů majitel objektu, který si na pozemek může umístit i dopravní značky, ale policie tam přestupky neřeší a nepostihuje.
3. Na veřejně přístupných účelových komunikacích je třeba počítat i s pokutou či kontrolou policie.
4. V posouzení, zda je prostor veřejně přístupný či nikoli, nehraje roli parkovné, zda je prostor hlídaný či oplocený, ale záleží na charakteru konkrétního místa.
5. Podle zákona o lesích je zakázáno do lesa vjíždět a parkovat v něm, což platí nejen pro porost, ale i cesty sloužící k hospodaření. Zakázáno je i stání před vjezdem na lesní cestu. Sankce hrozí také od lesní stráže.
6. Na veřejných parkovištích hrozí pokuty od policie za spáchání dopravních přestupků.

Zavřít reklamu ×
    • Přesně tak,závora,či značka ZÁKAZ VJEZDU značí neveřejnou účelovou komunikaci:DOTAZ:Dobrý den, nedávno jsem řešil tento problém a v silničním zákonu jsem ho dostatečně nenašel:
      1)Mohu na motocyklu na polní cestu?
      2)Mohu na motocyklu na lesní cestu?
      3) Jak rozpoznám lesní cestu, není-li označena značkou či závorou? (resp. kam až mohu zajet a kam už ne)
      děkuji Vám za odpověď.
      ________________________________________
      ODPOVĚĎ:
      Dobrý den,
      z ustanovení § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vyplývá, že komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků je účelovou pozemní komunikací.
      Polní a lesní cesty (sloužící k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků) jsou tedy účelovými komunikacemi.
      Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie české republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci. Na lesní nebo polní cestu tedy vjet můžete, pokud na ni není omezen přístup.
      S pozdravem

      kpt. Mgr. Veronika Benediktová
      Policejní prezidium ČR
      Preventivně informační odbor
      Strojnická 27
      170 89 Praha 7
      telefon: 974 834 448
      GSM: 725 190 260
      —————————————————-
      je-li rozpor mezi zákony, vždy platí mladší úprava. Takže zákon o pozemních komunikacích je „nadřazený“ lesnímu zákonu.

  1. Dobrý den. Je v pořádku, že při vjezdu do areálu, kde je v pronájmu autoškola, vyžaduje zkušební komisař u zkoušky zastavit u značky Stůj, dej přednost v jízdě, která je umístěna za hranicí oploceného pozemku? Tato značka dle zákona patří na křižovatku a zastavuje se na výhledu. Děkuji

Napsat komentář: jméno Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Motorismus

Škodovka ukázala elektrický městský crossover Epiq

Největší tuzemská automobilka, Škoda Auto, spadající do německého koncernu Volkswagen, odtajnila v pátek jméno svého elektrického městského crossoveru, a to společně s designovou studií nabízející první pohled na …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.